Seriál Nový občanský zákoník a město (2)

, autor: Jiří Endler

Věcné břemeno je – laicky řečeno – právo jedné osoby k věci ve vlastnictví osoby druhé, případně právo vlastníka určitého pozemku užívat nějakým způsobem pozemek někoho jiného, obvykle souseda.

Typickým příkladem známým odnepaměti je právo procházet po cizím pozemku například ke svému domu, kdy vlastník tohoto pozemku musí toto procházení strpět. A protože věcné právo tohoto typu se obvykle převádělo s nemovitostí i na její další majitele a povinnost zase i na další majitele „sloužícího“ pozemku, začala někdy laická veřejnost tato práva nesprávně a až komicky označovat za „věčná břemena.“ Břemena sice mohla být v některých případech (téměř) věčná, nicméně význam uvedeného pojmosloví je takový, že je to určité břemeno, které musí věc (pozemek, dům) unést ve prospěch někoho jiného než je majitel.

Existuje samozřejmě široká paleta práv k věcem, od oněch archaických jako je kupříkladu právo průhonu dobytka přes pozemky či řešení svodu dešťových vod, přes modernější záležitosti, jako je dnes poměrně časté a běžné uložení inženýrských sítí do pozemků. Věcná břemena se k věcem zřizují bezúplatně či úplatně, a to různým způsobem.

Nový občanský zákoník se vrátil k historickému dělení věcných práv na služebnosti a reálná břemena. Základní odlišností obou typů je požadavek na vlastníka věci. Zatímco u služebností je vlastník povinen něco strpět (například onen průchod přes svůj pozemek); reálná břemena naopak zavazují vlastníka věci něco konat (například odevzdat dřevo z lesa oprávněnému, který má zřízeno k lesu takové břemeno).

V případě vztahů se statutárním městem Jablonec nad Nisou jsou v současné době nejběžnějším typem věcných břemen zmíněné služebnosti. V drtivé většině jde o služebnosti inženýrské sítě, zakládající trvalé právo vlastníků sítí uložit je do městského pozemku (nejčastěji chodníku či silnice) a služebnost stezky a cesty, řešící průchod či průjezd přes pozemky ve vlastnictví města. Služebnost se vždy poskytuje konkrétní osobě či osobám (případně ve prospěch jiného pozemku, obvykle sousedního) za úplatu a zapisuje se do katastru nemovitostí.

Nový občanský zákoník poněkud zkomplikoval rozhodovací procesy o služebnostech v orgánech města. O věcných břemenech do konce roku 2013 rozhodovala vždy rada města. Dnes rada schvaluje zřízení služebnosti pouze u zřízení práva k městskému pozemku ve prospěch osob či jiných pozemků. Pokud je ale naopak zřizována služebnost ve prospěch města či pozemku v jeho vlastnictví, jedná se nově a čistě formálně o nabytí nemovitosti, o kterém od počátku roku 2014 rozhoduje zastupitelstvo města.

Marek Řeháček, tajemník magistrátu

Vytvořeno 9.6.2014 9:32:47 | přečteno 1207x | Petr Vitvar