Jana Hamplová - Folklor děláme poctivě

, autor: archiv JM

Jana Hamplová je vedoucí folklorního souboru Nisanka v Jablonci nad Nisou. Působí v něm od roku 1985, kdy začínala v Malé Nisance, odkud se postupně protančila do dospělých. V roce 1997 se stala vedoucí souboru a převzala štafetu po předchůdcích – Jiřím Francovi, Daně Malé a zakladatelkách Martě Novákové a Jiřině Koutové.

Jaké byly vaše začátky v Nisance?

Do Nisanky mě přivedla maminka, prožila jsem tu krásná léta. Začínala jsem u Petry Šourkové, Radky Šrýtrové a dalších. Moc mě to bavilo, tančili jsme, jezdili na festivaly. Po revoluci jsme jeli do Řecka, kde se naše parta stmelila natolik, že jsme postupně přešli do Nisanky a s některými společně tančíme dodnes.

Od roku 1997 jste vedoucí souboru, nezačínala jste příliš mladá?

Bylo mi jedenadvacet let, ale už před tím jsem byla ve výboru. Tehdy v Nisance docházelo ke generační obměně. Jiří Franc a mnozí jeho vrstevníci, kteří tančili jako děti u Marty Novákové, skončili. Mě navrhli, abych to po Jirkovi převzala. Řekla jsme si, proč ne. Sice jsem neměla zkušenosti ani s vedením souboru, taneční metodikou, ani s účetnictvím, ale chuť jsem měla. Začala jsem navštěvovat Školu folklorních tradic – čtyřsemestrální rekvalifikační kurz Ministerstva školství ČR. Především jsem však měla velmi dobré základy, které jsem se za léta v Nisance naučila. Odmalička jsme byli drilováni v krocích a ve správném držení těla. Navíc jsem měla od začátku maximální podporu dvorní choreografky souboru Jany Hanajové, která působí v Nisance již od roku 1981 a které vděčíme za úžasné choreografie.

Nisanka se snaží dodržovat regionální tradice, je to těžké?

Těžké to není, protože v souboru jsou lidé, kteří na dodržování těchto tradic lpí stejně jako já a snaží se dělat folklor poctivě. Naštěstí máme k dispozici zápisy, a tak se máme podle čeho řídit. Důsledně dbáme především na tzv. krojovou kázeň, takže neexistuje ofina, či nemít některou součást kroje. Základem úspěchu je také to, že zásadně neděláme folklor jiného regionu, ale specializujeme se pouze na oblast Podještědí, Pojizeří a Podkrkonoší. Velkou podporou je také kapela, která nás pod vedením Lukáše Fogla doprovází. Jsme vděčni za to, že nemusíme tancovat na reprodukovanou hudbu.

Jak vznikly zápisy, které jste zmínila?

Folklor, jak se dnes prezentuje, je inspirován životem lidí v minulých dobách. Ten se samozřejmě vlivem doby měnil. V padesátých letech minulého století si někteří uvědomili, že způsob života předchozích generací mizí a že je poslední šance, jak ho prostřednictvím pamětníků a jejich vzpomínek zachytit.

Tehdy žil v Liberci Pavel Krejčí, jenž od pamětníků čerpal informace o krojích, písničkách, tancích a krocích. Vše pečlivě sbíral, zapisoval a posléze částečně knižně vydal. Díky němu víme, jak se u nás tancovalo a zpívalo, jak vypadaly kroje. Toho se držíme. Choreografka Jana Hanajová má skvělé nápady a dokáže toto vše vložit do svých choreografií, vznikají tak krásná pásma i jednotlivé tance.

Například k padesátému výročí Nisanky, které letos slavíme, jsme připravili nové pásmo Kdyby nebylo s důrazem na tradiční regionální řemesla – sklářství a kamenictví. Jak vypadaly kroje, také čerpáme z brožurky Lidový kroj v Podještědí od Josefa V. Scheybala.

Nisanka má mnoho malých dětí, nemáte tedy nouzi o členy?

To se takto říci nedá. Nisanka a Malá Nisanka působí dnes samostatně, ale velmi úzce spolupracují. „Velká“ Nisanka je parta lidí, kteří spolu tančí mnoho let, někteří již od dětství a Nisance zůstávají dlouhodobě věrní. V současné době jsme v tzv. plodícím věku. Všichni máme malé děti a skloubit tanec a rodinu je mnohdy velmi těžké. I proto někdy oslovíme bývalé členy, kteří v dospívání z Nisanky odešli, aby se k nám navrátili, občas se nám to povede. Daří se nám i nabírat nové členy, kteří nikdy „folklor“ netančili. Co se týče Malé Nisanky, v ní tančí a zpívá okolo 100 dětí a působí pod DDM Vikýř. Děti jsou rozdělené do 5 skupin a věnují se jim vedoucí Alena Francová a Jana Hanajová, velmi jim též pomáhají manželé Foglovi. O Malou Nisanku je každoročně velký zájem.

Organizujete i vlastní akce?

Od roku 2000 spolupořádáme Velikonoční slavnosti, od roku 1990 tradiční Vánoce s Nisankou, spolu s DDM Vikýř pořádáme přehlídku dětských folklorních souborů a soutěž Zpěváčci. Nejsme soubor, který jen jezdí a vystupuje, ale chceme se i něčím přičinit, a tak na naše akce zveme soubory z partnerských měst – Německa, Polska, ale i z Brazílie, kde jsme navázali přátelství s tamějšími krajanskými spolky.

Nisanka letos slaví 50. narozeniny. Na co se můžeme v průběhu roku těšit?

První akcí je ples s názvem „Kdopak by se NISANKY BÁL“. Koná se 11. 1. v Eurocentru. 5. 4. plánujeme představení v jabloneckém divadle, kde bychom rádi předvedli průřez celé tvorby souboru. Chystáme také folklorní festival 20. 9. v rámci Podzimních slavností. Oslavy zakončíme tradičními Vánoci s Nisankou. Přejeme si, aby k nám našli cestu i bývalí členové, kteří v dlouhé historii Nisanky oblékali její kroje. Všichni, kdo se tanci v minulosti věnovali a věnují, si zaslouží velké uznání. Jsem velmi ráda, že mám kolem sebe skvělou partu lidí počínaje dospělými členy Nisanky a dětmi a jejich rodiči v Malé Nisance konče. Jen s nimi je Nisanka tak populární a úspěšná.

Jiří Endler

Vytvořeno 3.1.2014 8:17:42 | přečteno 3010x | Petr Vitvar
Štítky: kultura , osobnosti