Jablonecká radnice slaví 80 let (8)

, autor: archiv JM

Změny postihly hlavně interiér radnice

Nová radnice od svého otevření v roce 1933 prošla mnoha změnami, které se týkaly převážně jejího interiéru. A většina z nich radnici neprospěla. Naštěstí byla Winterova budova navržena tak nadčasově, že žádný režim neměnil její exteriér.

První násilné změny zasáhly do jedinečného interiéru už v průběhu II. světové války. Z kavárny zmizela originální osvětlovadla i nástěnná malba Adolfa Götze, z malého zasedacího sálu se stala oddací síň s odpovídající výzdobou.

A v tomto stylu pokračovaly i další přestavby, které byly vždy poplatné době a zvolna, ale jistě vytlačovaly krásné Winterovy detaily tvořící unikátní celek. Krátce po válce se rekonstruovalo náměstí a novou podobu dostalo přístupové schodiště k radnici. Začátkem 50. let vznikl projekt na zrušení obchodů v parteru a jejich přeměnu na kanceláře. To se nakonec nerealizovalo.

Avšak postupně, a to radikálně se měnily kanceláře – z velkých se přepážkami tvořily malé, likvidoval se původní nábytek i ostatní stylové zařízení. Neexistuje už ani jedno z původních pohostinských zařízení. Likvidaci podlehla kavárna včetně zařízení – dnes je v jejích prostorách obřadní síň a kanceláře. Z restaurace je sklad nábytku a z části vinárny moderní archiv stavebního úřadu.

V posledních letech se město snaží svou radnici opravovat, jak to jen dovolí finanční situace. Neuvádí vše do podoby ze třicátých let, ale při budování moderního a plně funkčního úřadu se snaží jít v duchu Winterových myšlenek.

A tak se odstraňují podivné přístavby, obnovuje se výmalba, podlahy se pokrývají novým linoleem, k původnímu odstínu se vrací okna s opraveným kováním. Jen za podlahovou krytinu ve II. a III. patře radnice se zaplatilo 302 312 Kč. Aby se snížily náklady na opravy, provádí úřad mnoho prací svépomocí.

Kromě linolea se v horních patrech repasují také dveře do jednotlivých kanceláří. Každé měly jinou výšku a šířku, proto se nyní sjednocují na jeden rozměr a osazují se stejné dřevěné zárubně, celkem jich je 82. Repasí procházejí také sedmery dvoukřídlé prosklené dveře s oboustrannými obložkovými zárubněmi, které přibudou také v přízemí radnice v průchodu z haly k pater nosteru. Tyto práce přijdou radnici na víc jak 780 000 korun.

Kolem pater nosteru v přízemí a v I. patře je odstraněno dřevěné obložení. Znovu už se sem nevrátí. Asi nejviditelnější práce probíhaly v poslední době právě ve vestibulu u zmíněného výtahu. Vznikla zde stropní římsa podobná té v hale, stejnou podobnost nezapřou ani nová světla. Rekonstrukcí a novým nátěrem projde také schodiště vedoucí k podatelně.

Radikálnější úpravy nastanou v prosinci, kdy se začne realizovat projekt přestavby parteru, jenž se bude bezprostředně týkat prostor bývalého turistického infocentra a Městské galerie MY (podrobně jsme o projektu psali v letošním únorovém vydání).

(jn)

Zajímavosti z historie

Jablonecká radnice se stavěla od 15. dubna 1931, kdy byl proveden první výkop, do konce roku 1932. Už 16. ledna 1933 zasedla ve svém sále poprvé městská rada.

Stavba trvala celkem 20 měsíců. Podílelo se na ní 135 firem, převážně jabloneckých. Postupně na ní pracovalo 1 900 dělníků, nepřímo přinesla práci ještě dalším asi 3 000 lidí.

Stavba jablonecké radnice 1931–1932:

  • Klempíři 11 firem 200 000 Kč
  • Pokrývači 3 firmy 80 000 Kč
  • Truhláři 18 firem 2 100 000 Kč
  • Zámečníci 6 firem  400 000 Kč
  • Sklenáři 8 firem  300 000 Kč
  • Natěrači 7 firem  170 000 Kč
  • Instalatéři 6 firem  2 120 000 Kč
  • Kameníci 3 firmy 1 700 000 Kč
  • Obkladači 6 firem  240 000 Kč
  • Výroba osvětlovacích těles a práce z bronzu 500 000 Kč

Předpokládaný rozpočet stavby byl 22,5 milionu korun. Město si muselo na tak vysokou částku vzít několik úvěrů: hypoteční půjčku u spořitelny Gablonzer Sparkasse, půjčku u banky Zentrallbank deutscher Sparkassen a od penzijního fondu Pensionsfonf der Stadt Gablonz a. N.

Zdroj: Jablonecká radnice 1931–1933 – Příběh stavby architekta Karla Wintera: J. Strnad, Z. Lukeš, J. Křížek, J. Jaros

Vytvořeno 29.11.2013 13:38:02 | přečteno 1399x | Petr Vitvar