Jitka Nosková - Jablonecká knihovna v proudu času

, autor: Jiří Endler

Čtyřicetiletá Jitka Nosková vystudovala gymnázium, později se stala absolventkou Masarykovy univerzity, oboru informační studia a knihovnictví. V Městské knihovně v Jablonci nad Nisou působí od roku 1991. Obyvatelka Velkých Hamrů je autorkou knihy Jablonecká knihovna v proudu času, která vyjde 21. září 2013.

Byla jste předurčena stát se knihovnicí?

To asi ne, nejsem žádný knihomol, který by hltal jednu knihu za druhou. Bydlela jsem na Smržovce a do knihovny chodila asi jako každý průměrný občan. Po maturitě jsem v jablonecké knihovně začala pracovat na půl úvazku a nakonec zde zůstala. Knihovnictví u nás v rodině žádnou tradici nemělo, nicméně od doby, co pracuji v knihovně, jsem přivedla k této profesi další dva členy rodiny. Je to krásná práce. Ačkoliv mě od malička přitahovala spíše práce se zvířaty, v knihovně jsem spokojená a práce se pro mě stala koníčkem. Stačila jsem při ní vystudovat i vysokou školu.

Jste autorkou knihy o jablonecké knihovně, jak vás napadlo napsat takovou knihu?

Původně jsem vlastně psát knihu nechtěla. Přemýšleli jsme, čím připomeneme 90. výročí otevření německé městské knihovny. Zprvu jsme mysleli, že připravíme pouze výstavu, ale neměli jsme žádné materiály a já se vydala na průzkum do archivu. Zde se ze mě stal badatel, který hledal materiály nejen o knihovně německé, ale i o té české, která zde byla před válkou, sice menšinová, ale fungovala. Materiálů se našlo dost, tak jsme si řekli, že vydáme brožurku. Jak ale přibývaly další informace, rozhodli jsme se nakonec vydat knihu. Její vydání podpořil i náš zřizovatel – statutární město Jablonec nad Nisou.

Jak dlouho trvalo bádání?

Prakticky tři čtvrtě roku od března do prosince. Ráda bych při této příležitosti poděkovala řediteli Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou panu Janu Kašparovi za jeho vstřícnost a pomoc při vyhledávání historických materiálů. Velmi si toho vážím.

Od kdy historii knihoven ve své knize popisujete?

Nabízelo se začít rokem 1920, kdy zde vznikla jako první česká menšinová knihovna. Ale za zmínku určitě stála už šedesátá léta devatenáctého století, kdy byl Jablonec povýšen na město a kdy měly zdejší české a německé spolky svoje knihovny. Těmito roky tedy kniha začíná a pokračuje přes pro jablonecké knihovny významná léta dvacátá až do současnosti.

Jaké vypadaly knihovny v prvopočátcích?

Ta česká se neustále stěhovala, nacházela se ve školách či v obytných domech, stále ale v nevyhovujících místnostech. Německá čítárna původně sídlila v budově obchodní akademie na Horním náměstí. Německá knihovna byla otevřena v dnes již zbořené dívčí měšťanské škole, známé jako škola „zelená“. V roce 1926 byla v těchto prostorech čítárna připojena ke knihovně. V roce 1933 došlo k přestěhování německé knihovny a čítárny do budovy staré radnice. Česká knihovna získala v témže roce prostory ve vedlejším domku, kde sídlila do počátku druhé světové války. Během války byla uzavřena a do dnešního sídla knihovny se nastěhovala po zrušené knihovně německé v roce 1945.

Kolik knih bylo tehdy v knihovně?

Česká knihovna měla při otevření něco málo přes čtyři sta knih, v době jejího uzavření v roce 1938 více jak čtyři tisíce. Tolik měla knihovna německá v době zahájení činnosti, postupně se její fond rozrostl až na dvacet tisíc knih. Obě odebíraly i poměrně dost časopisů. Dnes máme v knihovně přes sto tisíc dokumentů.

Zachovaly se knihy během války?

V době války odkoupil knihy české menšinové knihovny Josef Florián a vše přestěhoval do Turnova, kde knihy dále půjčoval. V roce 1946 je vrátil zpět do Jablonce. Německé knihy se po válce stahovaly a odvážely do centrálních skladišť, jen část jich zůstala v Jablonci, jako např. velmi cenný zlomek soukromé knihovny starosty Karla R. Fischera. Dnes jsou jeho knihy rozptýleny ve fondech naší knihovny, knihovny Muzea skla a bižuterie a státního okresního archivu.

Podařilo se vám nalézt v záznamech, jaké knihy se půjčovaly, popřípadě, kdo si knihy chodil půjčovat?

Ano, podařilo. Především německá knihovna vydávala podrobné výroční zprávy a vedla si přesnou statistiku. Tam bylo uvedeno vše, kdo si chodil knihy půjčovat, jaké měl povolání, věkové rozmezí čtenářů, přehled autorů, kteří se nejvíce četli. To vše ve zprávách najdeme. Oproti tomu výroční zprávy předválečné české knihovny se nedochovaly, pouze suché statistické výkazy. I z nich ale vyplývá, že knihovnu lidé navštěvovali často, dříve nebylo tolik zábavy jako dnes a návštěva knihovny byla relativně levnou záležitostí.

Jaký byl tehdy způsob půjčování knih?

Dnes čtenář může přijít, projít si knihovnu a vybrat si, co se mu líbí. Dříve knihovna vydala seznam knih, ze kterého čtenář vybíral, poté šel knihovník do skladu a knihu přinesl.

To vše si jistě přečteme ve vaší knize. Kolik bude mít stran a v jakém nákladu vyjde?

Kniha bude mít přibližně sto padesát stran. V současné době knihu graficky a redakčně zpracovává Nakladatelství Bor, kde kniha vyjde v nákladu 200 kusů. Nutno poznamenat, že to nebude kniha prodejní, ale v knihovně bude k zapůjčení.

Jiří Endler

Vytvořeno 2.9.2013 14:28:09 | přečteno 2960x | Petr Vitvar
Štítky: kultura , osobnosti
 
load