Architekti chtějí zútulnit Jablonec

Stavební proluky, nevyužité plochy v zastavěné ploše protínají Jablonec od Horního náměstí až po břehy Nisy. O možnostech jejich přeměny začala diskutovat skupina mladých architektů s veřejností, ale i s městem. Cílem iniciativy je přetvořit tyto kouty v celodenně živé plochy, které budou vyvolávat v lidech pocit bezpečí a stanou se znovu dobrou adresou pro bydlení i lukrativní lokalitou pro kvalitní obchody. Jabloneckému měsíčníku to řekl architekt Jakub Chuchlík.

„Se zástupci města jsme komunikovali v souvislosti s podanou námitkou k územnímu plánu. Sešli jsme se také už se senátorkou Soňou Paukrtovou, místostarostou Petrem Vobořilem a zastupitelkou Janou Hamplovou. Jejich přístup byl vstřícný,“ upřesňuje. Spolu s dalšími architekty uspořádali v říjnu při příležitosti Mezinárodního dne architektury procházku městem, při níž tato místa ukázali Jablonečanům. V prosinci o nich mluvili s lidmi v městské knihovně.

Architekti Ida Čapounová a Jakub Chuchlík začali svou říjnovou procházku na Horním náměstí. Hned vedle kostela Nejsvětějšího srdce Páně od architekta Josefa Zasche. Poukázali na elegantní rohový dům od architekta Rudolfa Güntera a později i jeho další vynikající dílo, expresionistický dům z lícového zdiva na rohu Komenského a Máchovy ulice. Minuli několik významných staveb Roberta Hemmricha a mnoho dalších neorenesančních, secesních a modernistických domů z období jabloneckého rozkvětu, které dodnes vytvářejí tvář města. Nic z toho však nebylo předmětem jejich zájmu.

Místo vytříbeného stylu sto let starých domů sledovali, v jakém prostředí stojí tyto domy dnes. Procházeli prázdným městem a zastavovali se na místech, kde domy nejsou, ale měly by být. Na cestě po vybraných prolukách, prázdných domech, ale i náměstích se ve společné debatě zamýšleli nad tím, jaký vliv má stav těchto míst na život v centru města.

Co je na prolukách špatného?

Aniž bychom si to často uvědomovali, architektura ovlivňuje téměř každou chvíli našeho života. Na proluky a prázdné prostory jsme si často zvykli a přestali je vnímat jako problém. Proč bychom se na ně měli zaměřit a proč by se měly zastavět? Kvůli tomu, abychom se ve městě cítili dobře, abychom z něj neutíkali, tvrdí architekti. Touha po bydlení za městem oslabuje krajinu i město. „Budeme-li více pečovat o přírodu ve městě, nebudeme mít tolik potřebu se z něho stěhovat,“ zdůrazňuje Chuchlík.

Volné nevyužité plochy lemují také přírodní osu města kolem řeky Nisy. Na jednotlivých zastaveních debatovali odborníci s místními lidmi o možnosti vytvoření lineárního parku, který by propojoval konečnou tramvaje s autobusovým nádražím. Tématem úvodní debaty byl vítězný diplomní projekt jabloneckého rodáka a absolventa liberecké fakulty architektury Davida Pavlišty. Jeho odvážný a inspirativní projekt posloužil k odstartování diskuze.

Nejde o to všechno zastavět

Ochabující zájem o centrum a rozšiřování města do volné krajiny jsou dvě strany jedné mince. „Je to mince, kterou si v Jablonci sami navrhujeme, sami razíme a sami užíváme. Záleží tedy jen na nás, zda se do široka rozkutálí nebo dobře využije. Pracujme s kapitálem, který tu už máme. Tím je dobře založené město a volná krajina okolo,“ zdůrazňuje Chuchlík.

Své podněty můžete psát na e-mailovou adresu iucharchitektura@gmail.com.

(red)

Vytvořeno 4.1.2012 13:59:19 | přečteno 1960x | Petr Vitvar