Kluci z Jablonce připoutali k počítači miliony lidí

Ondřej Raška představuje společnost Miton

Babička nám donesla ochutnat bábovku. „Recept mám z internetu,“ těšila se nejen z výsledku pečení. Na portál Vaření.cz, kde hledala ona, stejně jako na Slevomat, Chytrého Honzu nebo Stahuj, kde jsem zase já našla kompletní učebnici psychologie, kterou jsem předtím marně sháněla v knihkupectví, se proklikají měsíčně čtyři miliony uživatelů webu. Všechny tyto internetové trháky mají přitom něco společného. Vymyslel nebo provozuje je jablonecký Miton - firma, kterou před 11 lety založili čtyři někdejší spolužáci. Jak se podniká ve virtuálním internetovém světě prozradil Jabloneckému měsíčníku Ondřej Raška, jeden ze zakladatelů společnosti.

Kolik vlastníků má Miton, tvoříte nové projekty společně nebo si úkoly rozdělujete?

Jsme čtyři, Michal Jirák, Tomáš Matějček, Milan Zemánek a já. Známe se už od střední školy, respektive já s Mílou už od základky. Každý z nás je dobrý v něčem jiném a myslím, že se dobře doplňujeme. Společně řešíme hlavně nové oblasti, příležitosti, případně problémy v projektech. I společné rozhodování je výhoda, když už něco projde sítem čtyř lidí, tak je velmi pravděpodobné, že to bude fungovat.

Mezi vaše projekty patří i srovnávač cen Heureka, Hotel.cz, Stable.cz, Hafici nebo nízkonákladová fotobanka Pixmac.com. Věnujete se i tvorbě interaktivních řešení pro další zákazníky. Co považujete vy sami za skutečnou pecku?

Nedá se vyjmenovat jedna. Bylo, je a snad i bude jich ještě hodně.

Své projekty prý rozdělujete takzvaně na maso a na mléko podle toho, jaký z nich bude užitek. Na mléko jsou ty, které vydělají na nové věci. Na masa zase neodolatelné nabídky na prodej. Víte vždy dopředu, jaký prospěch projekt přinese?

Předem to nevíme nikdy. Pracujete na tom, aby byl projekt, a tím i firma, úspěšný. Snažíte se, aby se uživatelům líbil, nabízel přidanou hodnotu. Když se to povede, zákazníci to ocení a nám to přinese peníze. Letos jsme prodali projekt SW.cz (obchod se software) portálu Centrum.cz. Stabilní webhostigovou firmu Stable.cz si zase koupili zaměstnanci, kteří projekt několik let vedli. Mám radost, že tyto společnosti dělají radost svým novým majitelům.

Překvapil vás vývoj nějakého z vašich záměrů?

O překvapení není nikdy nouze. Když se ohlédnu, tak vlastně všechno je překvapení. V denním chodu se snažíme tyto situace eliminovat. K projektu přijde třeba v jeden den negativní zpráva, kvůli níž byste nejraději všechno zavřeli. Za chvíli se ale objeví pozitivní informace, že byste hned investovali dvakrát víc prostředků. Proto je dobré neztratit hned hlavu a jet podle plánu, znova a znova.

Kolik zaměstnáváte lidí, považujete se za workoholiky?

Když budu mluvit o projektech, kde má Miton podíl, tak zde pracuje něco přes 200 lidí. Workoholiky nejsme. Jsou období, kdy jedete víc, a období, kdy je to volnější.

V portfoliu máte i další společnosti, třeba Miton Media nebo Miton Investmens, co to má za účel a kde platíte daně?

Když Miton začínal, měl spoustu oddělení a nevědělo se, která část jak vydělává. Kvůli tomu jsme začali na velké projekty zakládat oddělené společnosti, aby bylo vše průhledné a lehce zjistitelné. Tyto firmy nesídli jen v Jablonci, ale i v Liberci, Praze nebo Sofii. Sídlo v Jablonci mají ale mateřská MITON CZ, s. r. o. i MITON INVESTMENT, a. s. Ty zde také odvádějí daně.

Hodně firem si stěžuje na důsledky ekonomické krize. Jak se dotkla vás?

Jsou trhy, kde to bylo cítit hodně. Jako třeba reklamní trh. Ale jinde se paradoxně daří líp. My se snažíme využít krizi v náš prospěch. Hledáme věci, kam lidi budou kvůli krizi přecházet, které je budou zajímat.

Liší se něčím požadavky tuzemských uživatelů webů od zahraničních? Je třeba řídit byznys z Prahy nebo to jde i z Jablonce?

Internetové firmy mohou být kdekoliv. I v rámci jednoho týmu členové nemusí sedět v jedné zemi, což je třeba případ Pixmacu. Nepodceňuji osobní kontakt. Když se můžete vidět naživo v týmu, se zákazníky, dodavateli, lidmi z oboru, je to vždycky lepší. Osobně jsem nějak zbyl v Praze. Máme tam několik projektů, o které se starám. Dva roky jsem pendloval mezi Jabloncem a Prahou. Když jsem jednou přijel do jabloneckého bytu, kde už nic nebylo, tak jsem se rozhodl ho pronajmout. Kluci jsou věrní Jablonci, resp. Liberci, a mě taky to pořád táhne zpět.

Děkuji za rozhovor
Petra Laurin

Vytvořeno 1.12.2011 12:43:12 | přečteno 4069x | Petr Vitvar