Na celém světě poletuje kolem 165.000 druhů motýlů. Z toho na Evropský kontinent připadá asi 4000 druhů. Zhruba polovina evropských druhů žije i na našem území. To je relativně velké množství, přesto většina z nás zaznamená druhů sotva několik desítek. Naprostá většina motýlů je totiž aktivních v noci. Těch denních u nás žije pouze 143 druhů.

Bohužel celá polovina denních motýlů je v různém stadiu ohrožení. Vzhledem k tomu, že se výrazně snižuje i počet druhů dříve běžných, napočítáme dnes na pěkné květnaté louce jen kolem pěti až deseti druhů motýlů. Pokud tedy najdeme pěknou květnatou louku, protože právě dramatický úbytek těchto luk je hlavní příčinou mizení motýlů z naší přírody.

Původní květnaté louky s mnoha desítkami druhů kvetoucích rostlin se stále více mění v čistě travnaté, intenzivně hnojené a několikrát za rok sečené zelené pouště skládající se z jednoho, maximálně několika druhů trav. A nejde jen o intenzivně obdělávané zemědělské louky. Také z parků bychom mohli udělat přírodu, stačila by drobná změna našich estetických priorit. Obrovské šance poskytuje i o okolí supermarketů, průmyslových objektů, okraje hřišť, trávníky na sídlištích, atd.

Ve srovnání s Evropou jsme v tomto ohledu bohužel na úrovni úplně nejhorších zemí - tedy Belgie, Nizozemí a Lucemburska. V uplynulém století 18 druhů našich motýlů zcela vyhynulo, a pokud bude ochrana přírody i nadále uvězněna v ghettech přírodních rezervací a nepřesune se do volné krajiny, tak o většinu ohrožených druhů motýlů pravděpodobně přijdeme.

Možná si kladete otázku, proč vlastně motýly chránit? Mizením motýlů z naší přírody nepřicházíme jen o letní ozdobu rozkvetlých luk. Motýli jsou varovným světlem, které ukazuje, jak špatně na tom biodiverzita je. Na základě mapování přírodních biotopů, které proběhlo v rámci Natury 2000, bylo zjištěno, že kromě 18 druhů motýlů zmizely během posledních desetiletí z území našeho státu odhadem také dva až tři tisíce druhů dalšího hmyzu.

To, že je hmyz jedním z pilířů ekosystému, si uvědomili např. obyvatelé Anglie. Tam vyhynuly pouze dva druhy denních motýlů, a když jim na konci 80. let minulého století vyhynul ten druhý, modrásek černoskvrnný, vyvolalo to takovou vlnu zájmu o ochranu bezobratlých, že dnes má anglická společnost pro ochranu motýlů přes 12.000 členů.

Na tomto příkladu je vidět, že pro ochranu přírody mohou udělat obyčejní lidé často víc, než zmohou některá vládní nařízení. Nejúčinnější ochrana přírody je ta, která jde zdola a je založena na zájmu dobrovolníků a neziskových organizací.

O tom jak si u domu založit motýlí louku, o její údržbě i o tom, kde v našem okolí již takové louky jsou, si povíme příště.

Bližší informace najdete například na webu www.lepidoptera.cz

Milan Bajer
Ekocentrum JKIC, o. p. s.