Jak se řídí město?

Dvoukoalice občanských demokratů a sdružení Domov nad Nisou má za sebou první rok společné práce na jablonecké radnici. Dva členové vrcholového politického vedení - starosta Petr Beitl a místostarosta odpovědný za finance Miloš Vele, přišli na úřad z privátního sektoru. Další dva místostarostové, Petr Tulpa a Petr Vobořil, byli již v minulém období na špici města. Vloni však přebrali zcela nové úkoly. Petr Vobořil, který měl dříve na starosti kulturu, sport a školství, se nyní věnuje rozvoji. Jeho původní agendy se ujal někdejší starosta Petr Tulpa. Čtveřice mužů, jež řídí město, odpovídá Jabloneckému měsíčníku na to, jak se jí podařilo se sladit a naplnit své představy o vedení města.
Někteří z vás vědí, jak řídit loď, hotel, školu nebo stavební firmu. Všichni máte zkušenosti s tím, jak vést a motivovat lidi. Od počátku bylo zřejmé, že jedinou šancí pro dobré fungování města je netočit kormidlem na různé strany. Jak rychle se povedlo z vašeho pohledu zharmonizovat nové vedení města?
Petr Beitl: Už loni v listopadu jsem předpovídal prospěšnost dvoukoalice ODS-Domov. Mé vize se zatím naplňují. Tvoříme, myslím, konstruktivní vedení města. Svým kolegům, ale i našim partnerům z TOP 09, kteří jsou s námi v radě, a vlastně všem zastupitelům bych za to chtěl poděkovat. Úsporné kroky, které jsme provedli, nepatří ani k radostným ani k populárním. Nikdo ze zastupitelů však této situace nevyužil k populistickým vystoupením a toho si velmi cením.
Petr Tulpa: Obměna politického vedení města přinesla odlišné názory na to, co by se mělo změnit a co by mohlo fungovat jinak. Já jsem vyšel z nabytých zkušeností a poznal podstatu některých skutečností, které ve městě existují. Z nich se snažím vycházet a prosazovat postupný, nikoliv revoluční pokrok v řešení nových problémů. Za klad naší spolupráce považuji to, že mezi sebou dokážeme diskutovat a tvořit. I když ne vždy k názorové shodě dospějeme, umíme najít kompromis. To je velmi cenné.
Miloš Vele: Sladit se nebylo vůbec tak složité. Vlastně to od začátku fungovalo přesně tak, jak jsem si to představoval.
Petr Vobořil: Rychle jsme se shodli na tom, že naším společným úkolem bude hlavně město udržet v chodu - zajistit základní funkce, neprohlubovat dluhy. Není období vzletných investic a víme, že menší či větší potíže má v této nelehké době téměř každý obyvatel Jablonce. Z toho jsme vycházeli. A i když nejsme v názorech úplně jednotní, snažíme se, aby rozepře nebrzdily naši společnou snahu.
Když se ohlédnete za prvním rokem zpět, co se vám podařilo, co vás mrzí, že nejde tak rychle, jak by jste si představoval?
Petr Beitl: Osobně považuji za největší úspěch tohoto roku sestavení reálného, hospodárného rozpočtu. Do této doby jsme také nemuseli, a pevně věřím, že do konce roku nebudeme muset přistoupit k restrikcím v žádné oblasti správy městského majetku. Naopak se daří udržet mírný rozvoj. Další dobrou zprávou je, že se nám daří podporovat městské organizace tak, aby nikdo neměl problémy s fungováním. Podařilo se nám zlevnit chod úřadu, ubyla až pětina úředníků. Tato úsporná opatření pomohla k tomu, že nám Komerční banka snížila úroky z úvěrů.
Petr Tulpa: Již téměř rok jsem místostarostou pro humanitní oblast. Je to tématika, která je mi velice blízká. Těší mne, že i v období, kdy se město snaží šetřit své finanční prostředky, se daří podporovat kulturní a sportovní subjekty. V oblasti školství nemohu opomenout, že se nám podařilo otevřít novou mateřskou školu v areálu nemocnice a navýšit kapacitu míst ve školkách. Snad byla prospěšná i změna vzniku samostatných právnických subjektů v oblasti mateřských škol, to ale ukáže čas. Pořád se nemohu smířit s tím, v jakém technickém stavu jsou školská zařízení a sociální oblast. Tady je naše tempo oprav a rekonstrukcí pořád pomalé. Nechci se vymlouvat jen na peníze, ale právě zde je velmi citelná ztráta výkonnosti české ekonomiky.
Miloš Vele: Hlavní a základní pozitivní změnu vidím v nové struktuře odboru správy majetku. Vznikla čtyři oddělení, mající jasně přiřazený majetek, který spravují. To přineslo pružnější a průhlednější řízení a správu to zlevnilo. Bytové domy již nespravuje žádná další společnost, ale přímo oddělení úřadu. To se týká i komunikací - nové oddělení už nevykonává agendu patřící státní správě, ale skutečně plní roli plnohodnotného správce. Rozhoduje o opravách, práce objednává u technických služeb, ale co je velmi důležité, práce řádně kontroluje a od technických služeb přebírá.
Další úspěch, pokud tomu jde říkat úspěch, je rozpočet, podle kterého jsme hospodařili v roce 2011. Daňové příjmy v tomto roce budou, jak se ukazuje, o 15 mil nižší než v roce 2010. Splatili jsme 80 milionů korun, což je nemalá část úvěru uzavřených v předchozích letech. Žádné nové úvěry jsme v roce 2011 neuzavírali, což vede k jednoznačné stabilizaci hospodaření města. Významným krokem ke stabilizaci financí je zlevňování nákupů energií a služeb. Třeba na elektrické energii ušetříme 3,5 milionu korun, také internet do škol nám přinese úsporu 450.000 korun ročně.
Petr Vobořil: Mám na starosti investice a jak už jsem naznačil, velké ambice musí stranou. Zaměřujeme se hlavně na dokončení už započatých projektů. Velkou radost mi udělalo zprovoznění nové mateřské školy, kam jsme přijali prvních 40 dětí a některé jsou i mladší tří let. To nám mohou v jiných městech závidět. Dokončila se také přestavba bývalé požární zbrojnice na moderní sídlo městské policie. Dům skrývá nejmodernější technologie a zároveň se v něm podařilo zachovat historické prvky. Doufám, že podobně úspěšná bude i rekonstrukce bývalé fary u kostela svaté Anny. Příští rok by se měl dům otevřít veřejnosti jako informační a kulturní centrum. A co se týče rychlosti, to je problém téměř u všech projektů - nejen těch „městských“, ale i záměrů jiných investorů. O to víc si cením dokončeného díla.
Čeho chcete ve své funkci docílit, čím se v současné zabýváte a co vnímáte jako problém?
Petr Beitl: Chceme, aby se v příštím roce úřad otevřel ještě více veřejnosti, chystáme třeba opatření, které zjednoduší lidem vyřizování formalit při stavebním řízení. Podnikáme také kroky, které zpřehlední průběh veřejných zakázek. Mým cílem je otevřít komunikaci napříč úřadem. Mám totiž stále pocit, že většina občanů bere úředničinu na radnici jako nutné zlo. Já bych byl ale rád, kdyby jak úředníci, tak lidé pochopili, že jedni tam jsou pro druhé.
Petr Tulpa: Hodně se teď zabývám seniorskou a sociální tématikou a realizací Integrovaného plánu rozvoje města. Nedávno jsme úspěšně dokončili renovaci dětských hřišť a rekonstrukci tří výtahů v domě vlastníků jednotek v ulici Nová Pasířská. V oblasti integrovaného plánu byla plánovaná i výstavba víceúrovňového parkování. Tady se nám nepodařilo najít shodu mezi záměrem města rozšířit parkovací plochy a zájmem místních obyvatel, kteří chtějí zachovat stávající zeleň a zónu bez aut. Ano, je to problém, protože integrovaný plán má být ve shodě s místními obyvateli, a tak nám nezbude nic jiného, než problém znovu otevřít a dořešit, i za cenu ztráty již vynaložených financí. Ale mám i jiné milé aktuální povinnosti. Hodně se věnuji našim nejstarším spoluobčanům, pravidelně navštěvuji Radu starších, která vznikla letos v dubnu a má za úkol hájit zájmy jabloneckých seniorů. Jsem rád, že se zdařilo otevřít tzv. Senior akademii.
Miloš Vele: Nejdůležitější je nyní sestavit rozpočet na příští rok. Příjmy budou určitě ještě nižší než letos, dle odhadů klesnou výnosy z daní, a to nejméně o dvě procenta. Éra hledání úspor určitě ještě neskončila, rozhodně v ní budeme pokračovat.
Problém je třeba zanedbaný bytový fond. Peníze, které do bytů dáváme, nestačí na nutnou obnovu. Také nestačí peníze na všechny důkladné opravy chodníků a silnic. Letos jsme do nich dali sice zcela mimořádně 15 milionů korun, ale i to je na všechny úkoly málo.
Petr Vobořil: Z těch konkrétních, viditelných věcí bych uvedl rekonstrukci mostu v Kamenné ulici. S tím souvisí i přestavba terminálu na autobusovém nádraží. Právě v oblasti bývalé tržnice se negativně projevily potíže s nedodržování termínů soukromého investora. Celá oblast měla projít proměnou, bohužel se tak nestalo a město teď musí vyřešit, co s tím.
V současné době se projednává koncept nového územního plánu. Územní plán je dokument, který rámcově stanovuje, kam se město může rozvíjet. To je hodně zodpovědná, mravenčí práce, navíc se při projednávání střetávají různé názory. Dokončení nového územního plánu je určitě jeden z našich hlavních cílů.
Můžete srovnat práci v privátní sféře s prací na úřadě?
Petr Beitl: Napadají mě všelijaká vtipná přirovnání, ale seriózně je největší rozdíl v chápání pravomoci a odpovědnosti na všech stupních vedoucích a samostatných funkcí.
Petr Tulpa: Většinu svého profesního života jsem strávil ve školství, a proto nedokážu ani po několika letech práce na úřadě tyto dvě sféry objektivně porovnat. Jsem ale přesvědčen, že úřad nelze bez výhrad řídit stejně jako privátní firmu. Je to živý organismus, kde peníze sice hrají důležitou roli, ale podle mého názoru, nikoliv rozhodující. Peníze neumí nic vysvětlit, neznají toleranci a solidaritu, a ta mezi lidmi existovat musí.
Miloš Vele: Dříve jsem podnikal ve stavebnictví. Začal jsem hned po revoluci. Rozhodovací procesy v soukromé firmě jsou samozřejmě rychlejší a snazší. Prosadit v radě nebo zastupitelstvu svůj názor je mnohem složitější, je to ale zase velká výzva.
Petr Vobořil: Úřad by se mohl od privátní sféry v mnoha ohledech učit. Bohužel často při dialogu úředník - návštěvník je to spíš naopak. Úřad všeobecně je ten, kdo rád poučuje. Je to jedna z věcí, kterou bychom rádi změnili.