Co čeká Kokonín, pokud se osamostatní

V poslední době se hodně mluví o odtržení Kokonína od Jablonce nad Nisou. Hlavním důvodem pro osamostatnění je podle členů přípravného výboru výstavba čističky odpadních vod. Co všechno osamostatnění přináší, jsme se zeptali tajemníka jabloneckého městského úřadu Marka Řeháčka.

Co znamená pro obec získat samostatnost?

Zákon o obcích umožňuje určité části velkých obcí se osamostatnit. Tento proces je spojený s některými podmínkami: nová obec musí mít minimálně 1000 obyvatel a nesmí jít o „ostrov území uprostřed jiné obce. Důležitým předpokladem pro osamostatnění je, že si jej odsouhlasí občané v místním referendu. Pokud jsou všechny podmínky splněné, rozhoduje o oddělení části území, a tak vlastně i o vzniku samostatné obce, následně krajský úřad. Celá věc působí jednoduše, ale jak ukazují některé praktické příklady, realita bývá složitější. Problémy mohou být při dělení majetku a závazků. Nově vzniklá obec přebírá také povinnost spravovat komunikace, zeleň, školy, školky, zajistit městskou hromadnou dopravu, musí si zřídit a obsadit nový obecní úřad, zvolit svoje orgány, označit svoje území, všichni občané si musí vyměnit doklady atd.

Dá se odhadnout, jak velký rozpočet bude taková obec mít a co z něj bude muset povinně platit?

Osobně bych odhadoval podle srovnání s jinými obcemi s cca 2000 obyvateli, že by v případě Kokonína šlo o částku okolo 20 milionů korun. Ale je to skutečně spíše kvalifikované věštění. Problém je v tom, že přesně stanovit by bylo možné jen příjem tzv. na obyvatele, ale i to je věc, kde ministerstvo financí připravuje změny a nikdo přesně nedokáže říci, jak bude rozpočtové určení daní pro obce vypadat od roku 2013. Vazba je zde samozřejmě také na umístění sídla právnických a fyzických osob, ta se dnes v jabloneckém rozpočtu pro účely příjmů také přirozeně nesleduje po jednotlivých částech města, ale jen za celek. Příjmy obcím neplynou jen z přerozdělení části státem vybíraných daní, ale také z místních daní a poplatků, dotací a podobně, které se obec od obce velmi liší.

Je výhodnější být městskou částí nebo samostatnou obcí?

Na to není jednoznačná odpověď, vždy záleží na konkrétním případě. Samostatnost je výhodná pro obce, mající na svém území lukrativní činnosti. Pro obce, v nichž trvale bydlí bohatí podnikatelé; mediálně známý je třeba případ šumavské Modravy a podnikatele Bakaly. Obecně je ale legislativa nastavená tak, že štěpení obcí nefandí. Proto většinou platí jednoduchá rovnice - v případě daňových příjmů dostávala původní velká obec více než dvě obce dohromady po oddělení.

Jsou obce, kterým se samostatná existence rozpočtově vyplácí, protože mají na svém území něco opravdu výjimečného či získávají výhodné zdroje díky sídlům velmi významných subjektů. Kvalita života v obci a získávání zdrojů jsou pochopitelně také odvislé od schopností jejích zastupitelů. Z čistě ekonomického hlediska se provoz samostatné malé obce zdražuje o náklady její správy - zřízeno musí být zastupitelstvo, někdy rada, funkce starosty, platit je třeba zaměstnance úřadu; tyto náklady jsou obvykle „pohlceny u velkého města v provozu celého úřadu. Legislativa v současnosti vznik samostatných malých obcí nestimuluje, ba právě naopak - nastavuje podmínky, které pro takové menší samosprávné útvary nejsou příliš výhodné.

Kolik podpisů je třeba nasbírat, aby bylo referendum platné?

Zákon o místním referendu hovoří jasně - pro to, aby bylo referendum o oddělení části obce vůbec platné, je třeba účast minimálně 35 procent oprávněných voličů. Nicméně pro to, aby bylo závazné, muselo by se pro oddělení vyjádřit více než polovina všech oprávněných voličů. Důležité je, že pro návrh na vyhlášení referenda je nutné, aby se k němu připojilo minimálně 30 procent oprávněných osob. Pro upřesnění, na území Kokonína je v současnosti evidováno 1487 oprávněných voličů.

(jn)

Vytvořeno 1.11.2011 9:48:31 | přečteno 2565x | Petr Vitvar