Živá zahrada - krásná i bez velké údržby 3

III. díl - Tajemství zdravé půdy

Hlavní zásadou správně vedené přírodní zahrady je nepoužívat pesticidy, umělá minerální hnojiva a chemické postřiky. Když známe tajemství půdy, je to zcela zbytečné. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v zemích EU působí toxicky na vývoj nervové soustavy, zvyšuje riziko vzniku leukémie u dětí a narušuje hormonální systém lidí i živočichů.

Kdo se chce vyhnout chemii a mít dobře fungující zahradu, měl by znát vlastnosti rostlin. Jejich nadzemní části bývají většinou známé. Velmi důležité ale jsou i atributy kořenů. Mnoho rostlin spolu neroste kvůli kořenové neshodě, jiné si naopak na úrovni kořenů pomáhají, třeba tím, že produkují dusík do půdy. Dusík je pro růst nezbytně důležitý a proto kořeny některých stromů, keřů a plodin spolupracují s takzvanými hlízkovými bakteriemi, které na kořenech žijí a vyrábějí dusík pro rostlinu i její okolí. Takové rostliny (např. rakytník, hlošina, čimišník, luštěniny nebo jetel) můžeme vysazovat do chudší půdy a zlepšovat tak jejich úrodnost a vhodnost pro náročnější vegetaci. Kořeny jiných rostlin zase dokážou vytáhnout živiny z velkých hloubek a po odumření jejich nadzemních částí je pak dávají k dispozici do koloběhu života.

To samé se děje s vodou, kterou hluboko kořenící druhy pumpují na povrch a přeměňují ji na jedlé šťavnaté plody a listy. Důležité je i to, jak samy rostliny časem ovlivňují PH půdy. Některé mají raději půdu kyselou, jiné zásaditou.

Důležitou součástí péče o půdu je mulčování. Ničím neporostlá zemina je v přírodě něčím nevídaným a nepřirozeným, proto takové povrchy rychle zarůstají plevelem. Při následném pletí se pak půda okysličí a vybudí k aktivitě půdní mikroorganismy, které začnou rozkládat humus a částečky minerálů jako o život. Nastane populační exploze, při níž se organismy přemnoží a rozkladem humusu vytvoří víc živin, než kolik rostliny mohou využít.

Ze začátku tak budeme mít vynikající úrodu, ale většina nevyužitých živin se z narušené půdy snadno odplaví deštěm pryč. Po často opakovaném orání, rytí a kopání se půda vyčerpá, úrodnost klesne a půdní život pomalu vymírá. Naruší se vyvážený koloběh a zahradník či zemědělec musí začít půdu hnojit a obohacovat organickou hmotou, nebo průmyslovými hnojivy.

To vše si lze ušetřit (zároveň s pletím a spoustou vody na zalévání), když budete místo rytí jen mulčovat nebo k zakrytí půdy použijete půdopokryvné rostliny (např. barvínek, mochnu nebo břečťan). K mulčování je nejvhodnější sláma nebo části rostlin, které se nevysemení, také třeba drcené kousky větviček a shrabané listí. Biologický odpad ze zahrady, který nebude vhodný pro mulč, nespalujte. Vše se dá zkompostovat nebo použít na úkryty pro užitečné tvory. Spalováním trávy, listí a drobných větví připravujete zahradu o živiny, okolí o kyslík a sebe o sympatie sousedů. Více informací naleznete na internetu www.ekozahrady.com a www.permakultura.cz.

Milan Bajer
Ekocentrum JKIC, o. p. s

Vytvořeno 3.10.2011 10:05:32 | přečteno 2017x | Petr Vitvar