Přehrada se chystá na ozdravnou kúru

Vodohospodáři chystají pro mšenskou přehradu ozdravnou kúru. Speciální sací bagr odsaje z jejího podloží tisíce tun bahna s vysokým obsahem fosforu, který je živnou půdou pro vznik sinic.

Oblíbená vodní nádrž, tvořící jednu z dominant města, projde očistou už v příštím roce. „Kvůli výstavbě protipovodňové štoly se sníží hladina zhruba o tři metry, a to je ten nejlepší okamžik zbavit přehradu starých zátěží,“ vysvětluje ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek.

Přípravy na zásah už začaly. Během září se snížila hladina vody asi o dva metry. Nyní se pustí vodohospodáři do detailního průzkumu dna prostřední nádrže. „Odebereme vzorky a zjistíme chemické složení sedimentu. Pak budeme vědět, kolik bahna musíme odtěžit a také kolik nás celá operace bude stát,“ popisuje Jaroušek.

Povodí chtělo přehradu vyčistit již před šesti lety pomocí běžného bagru, ale málem při tom stroj utopilo. Teď zajistí očistu sací technika umístěná na pracovním plavidle, takzvaném soulodí. Na jeřáb se zavěsí buďto hydraulický drapák nebo hydraulické čerpadlo. Zařízení se právě teď zkouší na vodní nádrži ve Fojtce na Liberecku, jež prošla při loňské povodni těžkou prověrkou.

Kde se bude bahno odsávat?

Vyčistit je třeba druhou a třetí nádrž. Ty ovlivňují kvalitu vody v hlavní rekreační nádrži. Odtěžit se má kolem 8000 metrů krychlových usazenin. „Trubkami je odvedeme do speciálních velkoobjemových vaků a v těch je necháme u třetí nádrže vyschnout. Potom můžeme surovinu nabídnout k dalšímu využití, hodí se třeba do násypů pří výstavbě silnic,“ vysvětluje ředitel.

S odstraňováním sedimentu pomocí sací techniky mají zkušenosti například na ostravských odkalištích. Moderních strojů, které se dokáží pohybovat po vodě, je v zemi jen pár. Postup nezatěžuje ryby a živočichy. Vodohospodáři předpokládají, že vyčištění přehrady přijde na pět milionů korun. Financovat ho budou z vlastních zdrojů.

Jestli se voda v přehradě před výstavbou štoly znovu doplní, není dosud jasné. V prosinci letošního roku vzejde z výběrového řízení firma, která bude stavět protipovodňovou štolu. „Záleží na ní, jakou zvolí technologii a kdy bude požadovat snížení hladiny na kótu 507 metrů nad mořem,“ říká Jaroušek.

Dění na přehradě sleduje bedlivě také město. „Jsou to veřejněprospěšné akce, projednalo a schválilo je dřívější zastupitestvo,“ poznamenal starosta Petr Beitl a ukazuje na svém stole fotografie sací techniky, která se na přehradu chystá.

Nejdražší protipovodňové opatření

Výstavba protipovodňové štoly přijde na půl miliardy a bude ji platit ministerstvo zemědělství z programu na podporu prevence před povodněmi. Finančně půjde o nejnáročnější protipovodňové opatření v regionu, které vodohospodáři kdy prováděli. Dílo musí být hotové v červnu 2013, což znamená, že menší množství vody, jež představuje zvýšené riziko výskytu sinic, hrozí přehradě jen v příštím roce. „Stejně jako letos vytvoříme podmínky pro případnou aplikaci chemikálie PAX,“ dodal starosta.

Nová štola by při mimořádné povodni zabránila neštěstí na Lužické a Bílé Nise a ochránila by majetek za miliardu korun, spásou by byla i pro Vratislavice. Kvůli nedostatečné kapacitě Mšenského potoka totiž nemohou vodohospodáři dnes plně využívat zadržovací schopnost stoleté přehrady.

Mimořádný úspěch Jablonce

Mezi lidmi se objevil i názor, že výstavba štoly není nutná a že by se mohly peníze využít na něco jiného. To ale Jaroušek odmítá. „Finance uvolnila unie na konkrétní opatření. Pokud je neprostavíme na štolu, dostane je někdo jiný,“ zdůrazňuje. Podporu z protipovodňového programu chtěl získat i Liberec, ale nepodařilo se mu to. „Že se to Jablonci povedlo, je něco mimořádného a je to moc dobře,“ dodává ředitel Jaroušek. Lužická Nisa ve směru od Pasek a Bílá Nisa od Loučné totiž nedokáží pojmout ani jednoletou vodu.

Petra Laurin

Fakta o štole

  • Železobetonová štola, 1300 metrů dlouhá, bude široká 3,1 metru a vysoká 2,75 metru. Začínat bude u loděnice a vyústí do Lužické Nisy pod zkušebním ústavem poblíž soutoku Bílé a Lužické Nisy. Její průtok bude 30 metrů krychlových za sekundu.
  • Na Lužické Nise by zachytila až stoletou vodu, Bílou Nisu by ochránila před padesátiletou povodní. Vlastní přehrada se tím stane absolutně bezpečná, protože ohrozit by ji mohla jen desetitisíciletá záplava.
  • Velkolepý projekt zahrnuje také rozšíření původní štoly. Na Lužické a Bílé Nise se vymění stavidla a u loděnice, 200 metrů od hráze, vyroste objekt, kterým poteče voda z nádrže do nové štoly.
Vytvořeno 3.10.2011 10:04:54 | přečteno 2295x | Petr Vitvar