Jaroslava Slabá - ředitelka muzea skla a bižuterie na odchodu

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci má za sebou více než stoletou historii. Posledních 14 let ho řídí Jaroslava Slabá. Za jejího působení se dočkala skvostná secesní budova obnovy, muzeum se přizpůsobilo současným požadavkům doby, otevřelo se veřejnosti a dětem, nově formulovalo své poslání. Pro skláře, šperkaře a medailéry se stalo prestižním místem setkávání, jež se snaží ovlivňovat vkus lidí. Aktivity muzea dnes propojují historii, současnost a budoucnost tradičního jabloneckého průmyslu a sahají daleko za hranice země.

Jak jste se vlastně dostala ke sklu a bižuterii, pocházíte z Jablonecka?

Pocházím z Dolní Poustevny, kde se odedávna vyráběly umělé květiny. S babičkou jsme večer sedávaly nad domácí prací, lepily lístečky a povídaly si přitom. Dnes na to ráda vzpomínám, ale tehdy mi to přišlo jako příkoří a říkala jsem si, že nebudu nikdy dělat nic podobného. A jak to dopadlo? Odříkaného chleba největší krajíc. Prošla jsem výrobou kovové bižuterie, pracovala v Preciose, soukromě podnikala. Získala jsem přehled o výrobě bižuterie, skla, o financích, účetnictví, obchodování, kooperaci a vzorování. V muzeu se mi pak spojil svět pracovní se světem mých zájmů a koníčků. Návštěvy výstav, práci s dětmi, které jsem si dříve mohla dopřávat jen po chvilkách, jsem najednou mohla organizovat a rozvíjet.

Podařilo se vám proměnit muzeum v otevřenou instituci. Děti k vám chodí pravidelně do výtvarných dílen. V roce 2005 jste získali za filozofickou a fyzickou přestavbu muzea cenu Ministerstva kultury ČR a Asociace muzeí a galerií ČR za Muzejní počin Gloria musaealis Z čeho jste měla během svého působení v muzeu největší radost, co bylo nejsložitější?

Jsem technik a do muzea jsem v roce 1997 přicházela s obavami, jak všechno zvládnu.

Nechtěla jsem bez rozvahy nic měnit. Přicházela jsem ale s tím, že muzeum přebuduji v otevřenou a vstřícnou instituci. Ještě ten samý rok jsme s výtvarníkem Bohumilem Eliášem připravili první program pro nejmenší děti. Vánoční a velikonoční dílny se staly běžnou součástí našich programů. Také výstavy jsme začali dělat interaktivní a emotivně laděné.

V roce 2003 převzalo zřizovací roli Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou Ministerstvo kultury ČR a muzeum se tak zařadilo mezi takové instituce, jako je Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Moravská galerie a další.

Mám třeba radost, že se v roce 2005 dostal hlavní projekt muzea, trienále Oděv a jeho doplněk, mezi čtyři ministerstvem podporované mezinárodní projekty. Myslím, že stěžejní pro uchování tradiční bižuterní výroby na Jablonecku je právě spolupráce muzea s okresní hospodářskou komorou a se Svazem výrobců skla a bižuterie. Jsem také ráda, že se podařilo po rozpadu Jablonexu odkoupit a v muzeu uchovat základní soubory, vzorkovny kovové a skleněné bižuterie i historické nástroje.

Letos jste uspořádali další ročník trienále, jak se vám vydařil?

Ministerstvo kultury každým rokem krátí muzeu dotaci na mzdy i na provoz. Díky velkým projektům, jakým trienále je, řešíme například mzdové prostředky pro průvodce na letní sezonu.

Prostřednictvím projektu trienále mohlo muzeum uspořádat lednovou módní přehlídku, která je každoročním signálem, v jakém stavu se nachází výroba bižuterie. Zápisy v návštěvní knize od tuzemských i zahraničních návštěvníků a maily od účastníků potvrzují vzrůstající úroveň celého počinu. Také oděvní ateliéry, textilní firmy a školy poukazují na vyjímečnost trienále v tom, že mohou své nápady ihned uskutečnit a konzultovat s odborníky.

Jaké sklo a bižuterii máte nejraději, obklopujete se jím i v soukromí?

Jabloneckou bižuterii nosím ráda, jen nevím, jak ji doma přehledně uložit. Mám si pořídit malý depozitář? V soukromí mám ráda užitkové sklo pro denní použití. V minulosti jsem si vybrala servis od firmy Moser, když jsem si ale spočítala, na kolik by mě přišel jeden kus soupravy, zařadila jsem se ke klientům Crystalexu. Jinak doma se příliš věcmi neobklopuji, mám ráda volný prostor.

Na vlastní žádost nyní muzeum opouštíte. Odcházíte do důchodu. V čem byste si přála, aby Váš nástupce pokračoval?

Ministerstvo při výběrovém řízení na mého nástupce splnilo mé přání, aby vybraný uchazeč pokračoval v rozeběhnuté koncepci a převzal na letošek plán činnosti jednotlivých zaměstnanců. Počátkem října nastoupí do funkce ředitelky Milada Valečková. Do Jablonce přichází z Pardubic, kde na krajském úřadu vedla oddělení kultury a památkové péče.

Co když vám ale doma bude muzeum chybět, jak to budete kompenzovat?

Chybět mi bude docela jistě, ale naštěstí je všem stále otevřené - odborníkům, badatelům, dobrovolníkům, … uvidíme. Cítím, že jsou pro mě některé věci, důležitější, proto se na ně chci zaměřit. Možná, že někdy později bude příležitost si o nich popovídat.

Jaroslava Slabá

  • Absolvovala ČVUT Praha, strojní fakultu (1969 - 1974).
  • V Jablonci žije od roku 1985.
  • Pracovala v Bižuterii a Preciose a také soukromě podnikala v oboru výroby bižuterních kovodílů a galanterie.
  • Muzeum skla a bižuterie řídí od roku 1997.
  • Baví ji práce s dětmi, muzejní pedagogika, turistika - i vysokohorská.
  • Zásada: Vše posuzuj zdravým selským rozumem.
Vytvořeno 3.10.2011 10:05:13 | přečteno 2544x | Petr Vitvar