Živá zahrada - krásná i bez velké údržby 1

I. díl - Permakultura

Určitě znáte, jaký je to pocit být v přírodě a vnímat krásu a energii všeho kolem, cítit vůni květů, spadaného listí, slyšet štěbetání ptactva, koncert cvrčků na rozkvetlé louce, nebo šumění rákosu na břehu rybníka. Lidé chodí do přírody pro inspiraci, obnovit síly, načerpat energii a pozorovat, jak se mění roční období. Probíhá neustálá změna, jejímž jediným cílem je více krásy, více energie a více užitku - to je základní princip přírody.

Nyní si představte normální průměrnou zahradu u rodinného domku: krátký trávník, chodník z betonových dlaždic, řada ořezaných tújí, pár růží a skalniček, možná nějaký ovocný stromek.

Každá zelená složka této zahrady je samozřejmě živá, ale ve srovnání s bujnou divokou přírodou to vypadá, jako by tato zahrada ležela připojená na jednotce intenzivní péče, závislá na ošetřujícím personálu.

Knihy a časopisy o zahradách a zahrádkách jsou plné zajímavých schémat a designů osázení podle barev, velikostí, optických efektů ke zmenšení či zvětšení prostoru a dalších estetických měřítek rostlin, ale udržet takovou rostlinnou „stavebnici v životaschopné kondici po následující roky či desetiletí, to vyžaduje spoustu práce, času, energie a peněz. Někdy ani to není dost, a když majitel své snažení vzdá, zahradní systém se zhroutí. To je důvodem, proč tato schémata většinou nadále zůstávají jen v časopisech.

Občas jsou zakládány i tzv. „bezúdržbové zahrady tvořené převážně jehličnany a stálezelenými listnáči. Takové zahrady jsou sice bez práce, ale také bez života, bez proměny, bez plodů - neplní funkci zahrady, jak byla po staletí vnímána. Přitom i zahrada tvořená převážně plodícími keři, stromy a jedlými bylinami, které rostou v souladu s přírodou, může být přirozeně bezúdržbová. V přírodě také nikdo nic nezastřihává, neuklízí, nehnojí a nehubí… a všechno roste a prospívá. Pokud chceme, aby naše zahrada byla krásná, zdravá, produktivní a přitom téměř bezúdržbová, musí být všechny její složky ve vzájemně vyváženém poměru. Taková zahrada je pak dokonale fungujícím zázrakem.

Jak tuto rovnováhu obnovit? Některé principy odkoukané od přírody se dají dobře uplatnit i na zahradě. Hmyzí škůdce zbaští jejich přirození hmyzí a ptačí predátoři, plevel bude utlačen bujnými trvalkami a mulčem a v chytře kombinované zeleninové zahrádce pro něj nezbude moc místa. Necháte za sebe většinu času pracovat přírodní zákony - pracují totiž rády, zdarma a elegantně. Jenom je nutné ozbrojit se trpělivostí. Každý keř i strom potřebuje čas k růstu a proto zahrada k dosažení svého maximálního potenciálu potřebuje minimálně 10 let. Znamená to, že za rok či dva ještě nebude hezká, funkční a užitečná, ale na oplátku vám nabídne energii a atmosféru, kterou na běžné zahradě nenajdete ani za sto let.

Více informací o tomto nově se rodícím stylu zahrádkaření nazývaném Permakultura a také konkrétní rady naleznete v příštích vydáních měsíčníku nebo na webu www.ekozahrady.com a www.permakultura.cz.

Milan Bajer,
Ekocentrum JKIC, o. p. s.

Vytvořeno 13.7.2011 17:03:34 | přečteno 4091x | Petr Vitvar