Historie výstav bižuterie v Jablonci nad Nisou (5. část)

Jablonecké pohádkové léto roku 1968

Mezinárodní výstavy bižuterie se od roku 1965 konaly v tříletých intervalech. Ta z roku 1968 byla v mnoha směrech vyvrcholením dosavadní výstavní činnosti. Uskutečnila se ještě v uvolněné atmosféře těsně před začátkem normalizace a vyznačovala se nebývalou originalitou a invenčností. Scénář byl dílem Jindřicha Santara a projekt vypracoval architekt Aleš Beneda. Jejich tvůrčí přístup ocenila komise odborníků udělením Zlatých výstavních medailí.

Podobně jako u předchozí výstavy v roce 1965 byl pavilon A vyhrazen pro zahraniční vystavovatele. Jejich expozice se nesla v konvenčním duchu. Hlavní atrakcí výstavy byl pavilon B s československou výstavou. Stěžejním tématem instalace se staly pohádky, především ty, v nichž se hovořilo a pokladech a klenotech. Na motivy dvanácti pohádek z celého světa vytvořili výtvarníci Jaroslav Vožniak, Vincenc Vingler, Theodor Pištěk, Bedřich Dlouhý, Květoslav Bubeník, Oldřich Šimáček, Josef Flejšar a další scénické instalace. V pohádkových výjevech byly vystaveny skvosty jabloneckého bižuterního průmyslu, dalších československých výrobců, ale i individuelních výtvarníků představujících volnou tvorbu. Jejich účast byla z organizačního hlediska novinkou.

Inovativní tvůrčí pojetí se ve světle hodnocení mezinárodní jury ukázalo jako kontraproduktivní. Bylo sice více než vděčné z hlediska diváckého, připravilo však o ceny některé z exponátů, které byly instalovány jako součást pohádkových scén a jejich originalita a kvalita zpracování byla zastíněna pompézností instalace.

Ve výstavních prostorách Muzea skla a bižuterie vystavovali své práce žáci československých i zahraničních uměleckoprůmyslových škol. Zde se uplatnil naprosto odlišný způsob instalace. Vyznačovala se jednoduchostí až strohostí a dávala tak skutečně vyniknout exponátům. Hodnotitelská komise to ocenila udělením kolektivní Zlaté medaile jejím tvůrcům - architektu Vladimíru Horovi a výtvarníku Emilu Zavadilovi.

Pohádkovost v moderním pojetí na výstavě reprezentovala především vstupní hala, jejíž výtvarnou dominantou byl cyklus portrétů zahraničních i domácích hvězd stříbrného plátna. Portréty slavných hereček, mezi nimiž nechyběla Marilyn Monroe, Brigitte Bardot, Ursula Andress, ale také Olga Schoberová a Karla Chadimová, svým zpracováním připomínaly pravoslavné ikony s plamínky věčného světla. Součástí obrazů byla rovněž skutečná bižuterie. S tématem instalace byl úzce provázán také estrádní kulturní pořad. Nesl název „Orloj“ a scénář napsali Jindřich Santar a Darek Vostřel. Nastudoval ho soubor divadla Rokoko.

Jana Nová,
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

Vytvořeno 13.7.2011 17:03:23 | přečteno 2777x | Petr Vitvar
load