Jablonecké výstavy se v 60. letech postupně rozrůstaly. Výstavy v letech 1960 a 1961 byly ještě skromnými akcemi. Hlavní pořadatel, Sdružení podniků jablonecké bižuterie (SPJB), se po úspěchu I. celostátní výstavy bižuterie rozhodl ukázat podobnou přehlídku svých výrobků i mimo Jablonec. Druhá celostátní výstava v roce 1960 se uskutečnila na brněnském výstavišti.

Pro stabilizaci tradice mělo velký význam rozhodnutí vládní komise pro výstavnictví z konce roku 1960. V souvislosti s koncepcí Libereckých výstavních trhů (LVT) bylo tehdy schváleno pořádat v Jablonci nad Nisou souběžné každoroční bižuterní výstavy. Léta dokazování významu bižuterního průmyslu, který přinášela socialistickému hospodářství nezanedbatelnou část devizových prostředků, vydala své ovoce. Centrálně řízené hospodářství se uvolilo podporovat tento průmysl i region.

V pořadí třetí celostátní výstava Bižuterie pro celý svět v roce 1961 se konala opět v Jablonci, v Muzeu skla a bižuterie a v Domě osvěty, který tvořil základ pozdějšího výstaviště. Právě kvůli této výstavě se začal prvně upravovat pozdější výstavní areál. Výstava představila jak historii módy a soudobou bižuterii z období let 1800 - 1950, tak i tehdy aktuální produkci průmyslové výroby bižuterie.

Při IV. celostátní výstavě v roce 1962 bylo poprvé na výstavě významně zastoupeno odborné školství. V roce 1963 měla výstava poněkud odlišnou koncepci. Vedle bižuterie dostalo značný prostor i umělecké a užitkové sklo, avšak jen na přechodné období.

V roce 1962 padlo na zasedání vládní komise pro výstavnictví rozhodnutí o pořádání výstavy bižuterie v roce 1965 jako mezinárodní akce. Konkrétně to znamenalo, že dosud vystavované výrobky závodů sdružení podniků jablonecké bižuterie se poměřily s produkty 30 zahraničních firem z 16 zemí a konfrontace se čtyřmi zahraničními školami se dočkalo také československé odborné školství. Vystavované výrobky hodnotila mezinárodní výstavní jury složená z výtvarníků, teoretiků umění a dalších odborníků.

Výstava Jablonec 65 zabírala po dalších úpravách areálu výstaviště plochu 4000 metrů čtverečních. Hlavní výstavní sály se nacházely v pavilonech A a B. V prvním z nich vystavovaly v pěti podlažích na ploše 750 m² zahraniční firmy, ve druhém pak byla umístěna na 900 m² československá expozice. Zbytek výstavní plochy připadal na Muzeum skla a bižuterie.

Scénárista Jindřich Santar výstavu pojal jako velkolepou podívanou. Hlavním tématem instalace byl kontrast živé a neživé přírody s výtvorem lidských rukou. Návštěvníci tak obdivovali bižuterii vystavenou v obřích akváriích s živými rybkami nebo ve voliérách s ptáky, případně instalovanou na pozadí tvořeném kůrou stromů, mechem, kostmi a podobně.

Jana Nová
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou