Z rozpadlé budovy špičkové centrum bezpečnosti města

Od března bude oficiálně zahájen provoz nového sídla městské policie a oddělení krizového řízení. Město tak za vydatného přispění finančních zdrojů z EU radikálně zrekonstruovalo chátrající budovu v supermoderní sídlo s operačním centrem městské policie s rozšířeným kamerovým systémem, výborné zázemí pro krizový štáb a nouzové ubytování pro šestnáct lidí.

Město viděné kamerou

„Tady mám všechny kamery ve městě. Zde na počítači si mohu nastavit a vytvořit různé pohledy. Buď jen na centrum, nebo na různé městské lokality,“ ukazuje operační důstojník Jaroslav Brožek na tři velké obrazovky na stěně a čtyři monitory, které má přímo před sebou.

U dalších čtyř monitorů sedí jeho kolega. „Po telefonickém oznámení o nějaké události si přitáhnu na monitor konkrétní kameru. Další kamerou se mohu podívat do protějšího směru, vidím do okolních ulic a daleký pohled si mohu přiblížit zoomem,“ vysvětluje operační a názorně vše předvádí.

Je překvapivé, jak daleko může taková kamera „vidět“, kolik pohledů je schopná obsáhnout. A co třeba ty indiskrétní nahlížející okny do soukromí bytů? „Systém je nastavený tak, že při určitém úhlu pohledu, kdy by mohlo být vidět do interiéru, se okna začerní,“ vysvětluje ředitel městské policie Jiří Rulc. A opravdu, v záběru kamery instalované na domě s restaurací Alizee se objevují v určitém bodě černé obdélníky v místě oken v poschodí.

Operační důstojník, který mi ukazuje funkce kamerového systému, pracuje na tomto místě rok. Strážníkem je však už devět let. Předpokladem být dobrým operačním důstojníkem je dobrá znalost práce s počítačem a výborná místní orientace. A jak dlouho se dá udržet maximální pozornost při sledování obrazovek? „Nedá se to říci přesně. Jde hodně o zkušenost a jistou rutinu. Všimnu si, že se něco děje jinak, než je obvyklé,“ říká operační Brožek.

Ovlivněná akčními filmy z policejního prostředí očekávala jsem stěnu plnou blikajících obrazovek. Bombastický efekt se však nekoná. Není to na škodu? Proč tu nebliká sedmadvacet obrazovek? Jednoduše proto, že nikdo by nezvládl tolik podnětů naráz sledovat. Není možné pozorovat najednou dění v celém městě. Je třeba si ho rozdělit. Člověk se zkušenostmi už ale ví, kam kouknout. Něco přehlédnout sice může, ale kamery lze nakrokovat.

„V automatickém režimu si můžu nastavit problémová místa, která se mi v určitém intervalu pravidelně zobrazují. Jde hlavně o stánky s alkoholem, prodejny, které bývají častým cílem zlodějů. Je tu pak větší pravděpodobnost, že trestnou činnost objevím,“ říká Brožek.

Základem úspěchu je důsledná příprava

V Jablonci existuje modernizovaný městský kamerový systém a varovný informační systém (VISO). Kamery se dívají nejen na riziková místa z pohledu kriminality, ale také bezpečnosti při přírodních katastrofách. S tím je i úzce spojené takzvané VISO.

„S projektem místních bezdrátových hlásičů jsme začali v roce 2007 v rámci Mikroregionu Nisa. Tehdy jich bylo deset, dnes po modernizaci jich máme čtyřicet šest,“ říká vedoucí oddělení krizového řízení Jiří Vaníček. Prostřednictvím hlásiče dostávají lidé rychlé informace při mimořádných událostech, jako jsou záplavy nebo únik nebezpečných látek do vody. Hlásiče suplují i městský rozhlas. V případě potřeby není nutné spustit všechny hlásiče najednou, ale vybrat jen konkrétní lokalitu.

Novinkou v rámci revitalizace kamerového systému jsou informační panely. Těch se ve městě objeví šest, a to na vjezdech do města od Liberce, od Prahy, Železného Brodu a Tanvaldu. „Tedy na místech, kde potřebujeme informovat řidiče o změnách v dopravě. Například předloni, když Jablonec postihla v říjnu nečekaná sněhová kalamita, která poškodila ve velkém rozsahu dřeviny, a některé komunikace byly neprůjezdné, mohly informační tabule návštěvníky nasměrovat na objízdné trasy,“ vysvětluje Vaníček.

I oddělení krizového řízení se přestěhovalo do nových prostor. Co tím získalo? Velmi důležitá je možnost dočasného nouzového ubytování 16 lidí. Krizový štáb a povodňová komise mají nyní stálé zázemí s možností přenocování. „V krizi to ušetří to nejcennější - čas. Až 40 minut jsme dosud ztráceli přípravou pracovišť k činnosti, až potom jsme mohli začít jednat a spolupracovat s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,“ vysvětluje Vaníček.

A rozhodně ví, o čem mluví. Vždyť právě město Jablonec je společně s obcemi Janovem nad Nisou, Bedřichovem a Josefovým Dolem dlouhodobě dobře hodnoceno za připravenost na povodně, na řešení mimořádných a krizových událostí, na zajištění ochrany obyvatelstva. Svědčí o tom i tři medaile - od krajského vedení hasičů a Policie ČR i hejtmana Stanislava Eichlera, které převzal Jiří Vaníček po loňských srpnových záplavách. Právě pomoc řízená zdejším krizovým štábem byla z nejrychlejších, která se k lidem v zatopených oblastech dostala. Podle Vaníčka to byl výsledek pravidelné a důsledné přípravy.

(fr)

Přeměna ve faktech

Původní hasičská zbrojnice

Vznikala po etapách od druhé poloviny osmdesátých let 19. století. Nejprve stála jen budova se třemi garážemi. Pak k ní přibyla věž, která byla současnou přestavbou rekonstruována dle historických materiálů do původní podoby a byla tak zachráněna před zřícením. Poté byla rozšířena původní garáž a přistaveno patro. Nakonec se dostavěla druhá budova.

Na kolik přestavba přišla?

  • celkové náklady projektu = 80,7 milionu korun (údaj ke dni 9. 12. 2010)
  • celková dotace = 70,2 milionu korun
  • prostředky ERDF = 57,16 milionu korun
  • prostředky od státu = 5,04 milionu korun
  • dotace Libereckého kraje = 8 milionů korun

Rozhodný okamžik

V březnu 2009 schválil Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod přidělení dotace na projekt „Regenerace bývalé požární zbrojnice a modernizace kamerového a dohlížecího systému“. Realizace je plánována na červenec 2009 - září 2010.

Původní zastavěná plocha

před rekonstrukcí: 744,4 m2, navrhovaná zastavěná plocha po rekonstrukci: 715,3 m2.

Původní obestavěný prostor

před rekonstrukcí: 5 668,0 m3, obestavěný prostor po rekonstrukci: 5 248,5 m3.

Co se vybudovalo?

Vzniklo nové sídlo městské policie, oddělení krizového řízení, prostory pro Krizové centrum, jehož součástí je řídící pracoviště varovného informačního systému obyvatelstva, krizového štábu a povodňových komisí, ale také kontaktní místo pro konzultace postižených obyvatel s psychologem a potřebné nouzové ubytování pro 16 evakuovaných osob.

(fr)

Vytvořeno 3.3.2011 8:01:17 | přečteno 1846x | Petr Vitvar