Ledňáček říční - létající drahokam

Je jedním z mnoha drahokamů našeho kraje, vyskytujících se v řečištích malých i větších toků. Nehledejme ho však v náplavách mezi nerosty, ale na větvích pobřežní vegetace, stéblech rákosu či kůlech.

Za svou přiléhavou přezdívku vděčí ledňáček především azurově modré barvě hřbetu a ocasních krovek. Pochlubit se může i smaragdově zelenou barvou hlavy a šíje, alabastrovým hrdlem, břichem v barvě karneolu a korálově červenýma nohama. Toto pestré zbarvení si přinesl z tropů, kde má řád srostloprstých kořeny. I přes svůj tropický původ zůstává ledňáček (jak již jeho jméno napovídá) věrný svému hnízdišti i v zimním období.

Jedním z nemnoha míst našeho okresu, kde ledňáčci hnízdí a kde se lze těšit jejich krásou, je například okolí jablonecké přehrady. Při troše štěstí se tam můžeme stát i svědky námluv, které probíhají právě v tomto měsíci. Během nich se oba partneři pronásledují podél vodního toku a vzájemně se vábí. K páření vyzývá samice voláním a pohupováním přední části těla, za což jí samec přináší ulovené rybičky a krmí ji.

V březnu začíná pár s vyhrabáváním hnízdní nory. Ledňáčci si na rozdíl od většiny ptáků nestaví hnízda, ale vyhrabávají do břehových stěn až 1 metr hluboké chodby, ústící v hnízdních komůrkách. Noru oba partneři razí tak, že zprvu naletují na stěnu nohama, aby uvolnili zeminu, později pracují zobáky a nohama posunují vykutanou hlínu zpět. Na vyhloubení domova potřebuje pár 7 - 12 dní, což je vzhledem k jejich velikosti (asi jako vrabec) slušný výkon. První vajíčka se přímo na holém dně objeví v dubnu a od opuštění hnízda je dělí cca 40 dní.

Počty ledňáčků rok od roku značně kolísají, ale jisté je, že ho v přírodě ubývá. Největší vliv na početnost populace mají chladné a dlouhé zimy, protože ledňáček mívá v takovém případě problémy dostat se k potravě. Na jejich úbytku se podepisuje i eutrofizace vod (splachem z nadměrně hnojených polí), acidifikace (kyselé deště) a umělé narovnávání vodních toků či jejich svádění do betonových koryt.

Dá se ledňáčkům nějak pomoci? Kromě celkového omezení znečišťování ovzduší a vodních zdrojů, což je spíše politická, právní a ekonomická záležitost, můžeme ledňáčkům pomoci zlepšením omezených hnízdních možností v současné kulturní krajině. V místech, kde taková hnízdiště chybí, se osvědčily citlivé úpravy břehu, jako je „zkolmení stěny a odstranění převislých drnových horizontů či náletových dřevin.

S úspěchem lze ledňáčkům nabídnout i umělé hnízdní stěny či vybudovat nové hnízdní nory, ve kterých vyvádějí mláďata stejně úspěšně jako v přirozeném prostředí (projekt Alcedo - http://alcedo-atthis.wu.cz/). Za tuhých zim, jako je ta letošní, můžeme pomoci vysekáváním otvorů v ledu a jejich osazováním dřevěnými posedy, z nichž mohou ledňáčci lovit.

Milan Bajer
ve spolupráci s JKIC, o. p. s.

Vytvořeno 28.1.2011 11:28:27 | přečteno 3392x | Petr Vitvar