Podloží severní části okresu tvoří převážně žula, vystupující na povrch v rozmanitých tvarech nesčetných skal a balvanů. Dominantami krajiny jsou zde kromě žulových hřbetů, z nichž mnohé mají přes 1000 metrů výšky, i ojedinělé kužely sopečných hornin. Jedním z největších čedičových kuželů ve střední Evropě je Bukovec, tyčící se nad osadou Jizerka do výše 1005 metrů. Jen necelé dva kilometry od něj se nachází jiný evropský unikát - Safírový potok. V jeho náplavách bylo nalezeno několik desítek druhů nerostů. Kromě safírů, jež ve své době patřily k nejkrásnějším, se tu daly nalézt i rubíny, spinely, zirkony, topazy, almandiny, turmalíny, ametysty, a další drahokamy.

Safírový potok leží v přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky, a proto se zde minerály již rýžovat nesmí. Chcete-li zkusit štěstí se zlatokopeckou pánví, můžete se vypravit do obce Zlatá Olešnice k potoku Zlatníku. Kdybyste v něm snad žádnou zlatinku nenašli, nesmutněte. Vydejte se k jeho dolnímu toku, kde ústí do Kamenice. Naleznete nejen krásné údolí, ale i další geologickou lahůdku - Bozkovské dolomitové jeskyně.

Nejhlubší části jeskyně jsou zatopeny vodou a vytváří podzemní jezero obklopené nádhernou krápníkovou výzdobou. Dál po proudu Kamenice se dostaneme až k jejímu ústí do Jizery. Ta se zde díky prudkému spádu zahloubila do impozantních hloubek. Obnažené skály, tvořené různými krystalickými horninami, jsou oknem do geologické historie dlouhé stovky milionů let. Celé řečiště vyplňují mohutné balvany, ve kterých zpěněná voda vyhloubila obří hrnce. Okraj kaňonu tvoří skalní hřebeny a útesy, z nichž velikostí vyniká skalní útvar Krkavčí skála s monumentální vyhlídkou do údolí.

Malebnou Riegrovou stezkou pokračujeme dál do Železného Brodu. Jeho okolí představuje území, které vzniklo přeměnou starých mořských usazenin, známých pod názvem břidlice. Kromě ohlazených úlomků kvalitní pokrývačské břidlice lze za Železným Brodem v korytě řeky nalézt i velké množství barevných sklíček z četných pojizerských skláren a driket produkujících imitace drahých kamenů. Vedle kompozičního skla je v náplavách i velké množství skutečných drahokamů. To proto, že Jizera na své cestě proráží Ještědsko-kozákovský hřeben, proslulý svým melafyrem, bohatým na výskyt achátů, jaspisů, ametystů, citrýnů a četných jiných minerálů.

Jizera opouští okres Jablonec na Maloskalsku. Rozděluje ho na břeh s Vranovským hřebenem a břeh s rozeklanou siluetou Suchých skal. Tvoří tím bránu do kraje opukových výchozů a pískovcových skalních měst - Českého ráje.

Milan Bajer ve spolupráci s JKIC o. p. s.