Žhavý listopad 1918

K nespokojenosti a zmatku německých obyvatel po vyhlášení Československé republiky se přidružily problémy s jejich navrátilci ze světové války. Chyběly pro ně potraviny, práce, peníze. Incident na sebe nenechal dlouho čekat. Dne 1. listopadu se v sokolovně shromáždil dav asi 400 zradikalizovaných německých veteránů. Chtěli revolučně převzít vládu nad městem. Čerstvému starostovi K. R. Fischerovi se je podařilo jen díky svému „řečnickému umění“ zklidnit.

Starosta se ale musel podělit o kompetence při správě města s vojenskou radou. Jablonec se tak stal organizačním centrem demobilizovaných vojáků.

Hospodářská situace se jevila jako velmi špatná. Vše bylo dosud podřízeno válečnému hospodářství a vydávalo se na lístky. Veškeré materiální toky, hlavně potraviny byly směřovány na frontu. Jablonecko navíc nebývalo ani dříve potravinářsky soběstačné. Záviselo zcela na Turnovsku. Veškeré zásoby se tedy ocitly najednou v rukách Čechů. Vyvstala otázka, zda proti nim nezakročit. Jablonecké samosprávě se ale podařilo situaci zklidnit a zdržet radikály násilných akcí. Dne 2. listopadu uvolnil válečný obilný ústav v Praze pro Jablonec tři a půl vagonu mouky, což situaci na chvíli zlepšilo. Pro vedení města však zůstala otázka, jak se v nepřehledné době zachovat.

Dne 8. listopadu proběhlo mimořádné zasedání městské rady, která se usnesla, že Jablonci nezbývá, než se přihlásit ke svým německým kořenům jako součást provincie Deutschböhmen a tím k nově ustavenému německému Rakousku. Bylo též rozhodnuto, že s ohledem na přerušené spojení s Vídní a hrozící akutní nedostatek oběživa v bankách i v obchodním styku vydá město pro jistotu vlastní nouzové peníze.
Jablonecké bankovky v hodnotách 10, 20 a 100 korun s omezenou platností do konce roku 1918 byly následně skutečně vytištěny. Jestli se však opravdu dostaly do oběhu, to je otázka.

Mezitím byla na Ještědském hřebeni až po Kopaninu a Malou Skálu vytvořena českým vojskem tzv. ještědská fronta. Ta oddělovala české vnitrozemí od provincie Deutschböhmen a byla postupně posilována. Také provincie Deutschböhmen vytvořila z navrátilců vlastní ozbrojený sbor Volkswehr.

Úvahy o připojení Deutschböhmen k Německé říši byly ale utopií. Sasko i Slezsko měly dost vlastních starostí, neboť bouře vojenských navrátilců tam byly mnohem silnější, a osud Němců v Čechách byl Berlínu vzdálený.

Socha rytíře Rüdigera, foto: archiv P. Kurtina, obrázek se otevře v novém okněKolem 10. 12. bylo již české vojsko v oblasti dost silné, takže byl vydán povel k postupu. V noci z 10. na 11. 12. 1918 přijelo vojsko o síle asi 300 mužů vlakem do Rychnova a následně rychlým pochodem došlo do Jablonce. Vojáci obsadili budovu dnešní základní školy v ulici 5. května, kde sídlil jejich štáb, pak i policejní služebnu ve staré radnici, a nakonec i celé město. Volkswehr byl odzbrojen, městská rada rozpuštěna.

Starosta Fischer se českému vojsku podvolil. Téhož dne odpoledne byla sepsána dohoda o poměrném zastoupení Čechů v městských orgánech v poměru 7 : 4 až do nových voleb. To znamenalo obnovení dodávek potravin z Turnovska a konec nejtěžšího období pro obyvatele.

V následujících dnech byla obsazena další města po celé délce fronty: Hrádek nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Rokytnice nad Jizerou a 16. 12. i hlavní cíl operace - Liberec a Frýdlant. Do konce roku bylo obsazeno i Českolipsko. Další upevňování československé státní moci proběhlo na jaře následujícího roku, kdy byla provedena měnová odluka. Bylo ale ještě třeba se vypořádat se snahou českých Němců o účast v celorakouských volbách.

Úvahy o odtržení zdejší oblasti od Československé republiky a připojení k Rakousku či Německé říši vzaly pro tuto chvíli za své.

O obsazení Jablonce legionáři vznikla později městská legenda. Prý se vyprávělo, že legionáři tenkrát ukradli Metznerově soše Rüdigera meč, o nějž se opíral. Socha byla ve skutečnosti přivezena do Jablonce až v roce 1923 a meč má položený na sepnutých pažích dodnes. Stála nejprve na Anenském náměstí, v letech 1933 až 1945 na Horním náměstí a dnes je v německém Kaufbeurenu.

Lukáš Pleticha

Vytvořeno 29.10.2010 12:57:04 | přečteno 2742x | Petr Vitvar