Poté vystudoval medicínu ve Vídni. V roce 1895 se přestěhoval do Jablonce a otevřel si soukromou lékařskou praxi. Poslední bydliště měl v ulici V Pustinách 4, dnešní Revoluční. Obýval byt spojený s ordinací v typickém novorenesančním městském domě. Neoženil se, veškerý čas věnoval povolání a ušlechtilým zálibám - sběratelství a fotografování.

Roku 1915 ho povolali na frontu. Z bojišť 1. světové války se sice vrátil, ale jejího konce už se nedožil. Zemřel náhle na zástavu srdce 14. 2. 1918 v jabloneckém bytě v pouhých čtyřiapadesáti.

Díky ideálům, jež uváděl v život, se stal váženou osobností. Jako lékař si získal pověst filantropa, který léčil i nemajetné, jimž často odpouštěl platby, a dokonce jim finančně pomáhal.

Byl zanícený sběratel výtvarného umění. Sběratelská vášeň a radost z uměleckého požitku představovaly ideální protipól jeho lékařského povolání.

Hlavním sběratelským oborem se mu stala stará grafika. Ale nesbíral jen umělecké tisky, zajímal se též o šperky, polodrahokamy nebo minerály. K tomu měl obsáhlou knihovnu.

V roce 1915 sepsal poslední vůli, v níž nejcennější část sbírek odkázal uměleckoprůmyslovému muzeu v Liberci. Jednalo se o grafickou sbírku děl německých, holandských, anglických, italských a francouzských autorů 15. až 20. století a topografické ilustrace, především městské veduty. Celkem na šest tisíc tisků.

Vždy dával přednost svým oblíbeným autorům. K těm patřili Albrecht Dürer nebo Václav Hollar. Z holandských mistrů si cenil Lucase van Leydena, Rembrandta či Goltziuse, z Italů Marca Antonia Raimondiho, z Francouzů Callota a Nanteuila.

Muzeu připadla i Randova sbírka šperků a polodrahokamů. Mimořádnou hodnotu mají dnes zejména práce zlatníka Eugena Pflaumera, který tvořil pro proslulé umělecké dílny Wiener Werkstätte, působil na jablonecké uměleckoprůmyslové škole a byli s Randou přáteli.

Finanční prostředky, které zanechal, byly na jeho přání užity ve prospěch založení a provozu lidové knihovny a čítárny. Z pozůstalosti přešlo do fondu i více než patnáct set knih. Významně se tak zasloužil o vybudování jablonecké městské knihovny.

Jan Strnad
Městská galerie MY