Ze Starého Harcova jezdí každý den přesně dvanáct minut do školy a zase zpět. Vystudoval muzikálový zpěv, zpíval ve skupině Jiřího Linhy i s orchestrem Ladislava Bareše. Už dvanáct let je však spojován se Základní uměleckou školou v Jablonci nad Nisou a úplně nejaktuálněji s původním jabloneckým muzikálem Filmový Fanda, který bude mít premiéry v listopadu a finančně jej podpořilo město Jablonec nad Nisou a Nadace Preciosa.

Jak je to s vaší muzikantskou minulostí?

Paradoxně jsem začal studovat zpěv až po prvním krátkém profesionálním angažmá v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Zpívání v AUSU mě natolik oslovilo, že jsem se rozhodl připravit k přijímacím zkouškám na Státní konzervatoř v Praze a pak studoval operní zpěv. Asi za dva roky přišla osudová příležitost vstoupit do legendární vokálně-instrumentální skupiny Jiřího Linhy - Linha Singers. Tomu se nedalo odolat, i když profesionální soubor znamenal konec denního studia. Tenkrát jsem využil možnosti pokračovat na Konzervatoři Jaroslava Ježka. A teprve tam jsem se dostal k muzikálovým projektům. Možnost věnovat se postupně různým žánrům ve zpěvu považuji za velké štěstí a svým způsobem dar.

Muzikál je teď v popředí zájmu publika. Proč jste tedy nezvolil angažmá v divadle, ale dráhu pedagoga na hudební škole?

Pozici zástupce ředitele ZUŠ mi nabídl bývalý pan ředitel Jiří Veverka. Velice pikantní je, že jeho nabídka za mnou doputovala až na Floridu, kde jsem nějaký čas pobýval. Dnes se tomu skoro až nechce věřit. Neváhal jsem a teď vím, že to bylo správně rozhodnutí. Vlastně si té výzvy stále velice vážím. Snažím se vším, co dělám, nezpronevěřit pracně budované dobré pověsti školy. V roce 2008 jsem převzal ředitelskou funkci. Nebyla to snadná léta a i dnes, kdy už mám za sebou řadu cenných zkušeností, mě dokáže leccos zaskočit a překvapit.

Zůstaňme však u muzikálu. Filmový Fanda je jablonecký autorský projekt - kdy jste o něm začali přemýšlet a jaká byla realizace?

Rozhodnutí padlo zhruba před třemi lety. Hledali jsme vhodný námět a chtěli jsme, aby ho přinesly jablonecké děti. Vyzvali jsme je, aby napsaly svůj příběh. Třeba ten, který se stal v ten den před jejich školou. Z došlých prací se pro námět muzikálu však nedalo použít vůbec nic. Pátrali jsme po náhradním řešení. S velice lákavou nabídkou přišel liberecký publicista Otto Hejnic. Dal nám k dispozici a k volné úpravě hotový muzikál CHYTIT KOMETU, který napsal před lety s bratrem Jiřím. Ani toto nebyla ta správná cesta. Vzápětí se na nás usmálo štěstí - potkali jsme Krátké a úderné divadlo. Konkrétně Jakuba Žáčka, Miroslava Holubce a Martina Kadlece. Slovo dalo slovo a postupně se začal rodit poutavý příběh s písničkami přímo z jabloneckého prostředí. Cítili jsme, že to je ono.

Je možné naznačit děj?

Před premiérou? (smích) Tak jen trochu. Je to příběh malého Františka, kterého rodiče z poněkud absurdních důvodů zapomenou v hledišti kina Radnice. František tam stráví třináct let, okolní svět vnímá pouze očima stříbrného plátna a pátrá po důvodech nezvyklé situace v jabloneckých ulicích a zákoutích. Nechybí vkusně použitá nadsázka a recese. V tom je, řekl bych, nejsilnější stránka celého představení.

V listopadu vás čekají čtyři představení - co bude s inscenací dál?

Muzikál Filmový Fanda bude mít v jabloneckém Městském divadle dvě premiéry pro veřejnost - v neděli 14. a v pondělí 15. listopadu 2010. Kromě toho nabídneme představení těm, jimž je určeno - studentům, mladým lidem, a to v pondělí 15. a v úterý 16. listopadu od 10 hodin jako dárek k Mezinárodnímu dni studentstva. Další osud Filmového Fandy je do značné míry závislý na tom, jak se vydaří premiéry, jaké budou ohlasy, jak ho veřejnost přijme. Snažíme se být v tomto ohledu co nejvíce při zemi, ale zároveň chceme věřit, že si Filmový Fanda najde v Jablonci své příznivce.

Jak jste hledali představitele jednotlivých rolí?

Na obsazení muzikálu proběhly konkurzy - podobně, jako tomu bývá v profesionálních produkcích. Chtěli jsme hned na začátku ukázat, že nám na muzikálu záleží a že se budeme snažit dělat všechno pro to, aby výsledek byl co nejzdařilejší. I tak jsme se ale nevyvarovali řady nejistých nebo ne zcela vydařených kroků. Vždyť jsme byli v nelehké roli pomyslných producentů muzikálu poprvé v životě. Vybrali jsme přes tři desítky vhodných účinkujících a postupně obsadili hlavní i vedlejší role. Pochopitelně, že ne všichni byli vynikající ve všem, co se po nich požadovalo. Najít ideální interprety, kteří budou schopni skvěle hrát, zpívat i tančit, to opravdu není jednoduché. Ale toho si právě na našem muzikálu cením - každý je připraven porvat se s tím, co právě jemu nejde. Nezpěváci se učí zpívat, neherci hrát a taneční „dřeva“, promiňte mi ten výraz, tančit. Všichni dohromady totiž mají společný cíl - zvládnout své muzikálové role. Při zkouškách jsme svědky někdy až neuvěřitelně dojemných situací.

Na muzikálu se podílí i hodně profesionálů - jak jste je přesvědčili, aby do projektu v podstatě studentského divadla vstoupili?

Pokud si dobře vzpomínám, nebylo zapotřebí nikoho příliš přemlouvat. Muzikálový tým spojuje společná důvěra v neobvyklý záměr, který se doposud na půdě ZUŠ v minulosti nikdy neuskutečnil. Moc si vážím toho, že kolegové věnují přípravám muzikálu maximum času, energie a invence. Ať už jsou to kolegové z naší školy, anebo mimo ní. Dnes už je to opravdu dlouhý seznam jmen spolupracovníků, proto nechci zmiňovat jednotlivce, abych někoho nevynechal. Všem patří velký obdiv. Důležitým a nepřehlédnutelným partnerem je město Jablonec nad Nisou. Bez velkorysé finanční i morální podpory ze strany vedení města by muzikál neměl šanci. Velké poděkování za pomoc patří i Nadaci Preciosa.

(fr)