Za poslední čtyři roky se uskutečnily výrazné proměny. Od velkých akcí se pozornost přesunula k řadě drobnějších počinů pro každodenní život. Zprvu nezbylo, než dokončit co bylo „nalajnováno“ od předchůdců. Lehkoatletickou halu, kostel sv. Anny, Ovocný trh... Ale pak se kormidlo pootočilo a v roce 2007 Jablonec nabral trochu jiný kurz. Důležitý byl fakt, aby se v našem městě dobře žilo. Aby zde bylo bezpečno, aby byla práce, zajištěný provoz škol, moderní nemocnice, aby bylo město přátelské rodině a aby bylo kde se rekreovat. Ta cesta ke zdravému městu a lepšímu životu vede přes řadu drobných opatření - hmotných i nehmotných.

Nikdo na radnici nebyl, není a nebude génius, aby věděl všechno. Od občanů se nelze odtrhnout. Proto bylo důležité zapojit různé skupiny lidí do dialogu o budoucím směřování města. Tak se i počínaje rokem 2007 stalo. Začali jsme se s vámi pracovně scházet nad řešením konkrétních projektů - úpravy Dolního náměstí, parku v Nové Pasířské, řešení okolí přehrady. Scházeli jsme se i nad abstraktnějšími tématy, jako je příprava integrovaných a akčních plánů. Zprvu to bylo dlouhé schůzování, psaní, schvalování, ale dnes také díky tomu úspěšně čerpáme stamiliony dotací z EU a IPRM. Nejen pro město, ale i pro vlastníky domů, bytů a pro neziskové organizace.

Zásadně jsme změnili přípravu veřejných projektů. Řešíme je společně s vámi a vaše připomínky do nich zapracováváme. Podle výsledků projednání se změnily projekty volnočasového areálu u ulice F. L. Čelakovského, projednala se varianta tunelu pod Vrchlického sady, vyjasnil se projekt kanalizace v Kokoníně, přehodnotili jsme úvahy o přesunu překladiště do Rýnovic. Město se přihlásilo k místní Agendě 21 a dnes otevřenou komunikaci vidíme jako samozřejmost. Rozběhlo se komunitní plánování, město bylo vyhlášeno Obcí přátelskou rodině, rozšířil se Projekt Jablonec podporující kulturní akce.

Nic z toho by nebylo možné bez dialogu radnice s vámi, bez zapojení se vás, občanů, do společenského života a do řešení veřejných záležitostí. A také bez ochoty vás vyslyšet. Proto v tom pokračujeme. Nebojíme se ani kritických hlasů a složitých témat. Ustavili jsme Osadní výbor v Proseči. Ačkoliv z něj často zaznívají hlasy věcné, podnětné i kritické, je to náš partner, se kterým řešíme záležitosti této městské části.

Konečně obrazem společenské proměny je i tento Jablonecký měsíčník. Zdaleka již není jen výkladní skříní starosty a radnice, ale prostor v něm mají všichni. Dovršením otevřenosti a změny politického klimatu bylo zavedení Institutu hromadné připomínky. Je dalším nástrojem přímé demokracie občanů. A nutno uznat, že se loni záhy uplatnil.

Ale od věcí samosprávných pojďme zpět k věcem všedním. Městem vždy a za každého režimu hýbaly otázky čistoty, pořádku, bezpečnosti a dopravy. To jsou věčná témata. Otázka vždy je, zda peníze „prozametat“ a mít chvíli město jako ze škatulky, a nebo opravit ulice, lavičky a vybavení, které vydrží déle, ale pak se nebude uklízet tak často. To je problém v létě i zimě. Vytvořili a precizovali jsme plány a vkládáme do nich náměty občanů, jak postupně přicházejí. Již to má řád.

Kultura rodiny, národa i města se pozná podle WC. A zde byl dluh z minula. Veřejná WC jsme opravili, přidali směrovky, jak je najít, prodloužili provozní dobu a v centru města zřídili i nové, moderní v Soukenné ulici. A nezapomněli jsme ani na okolí přehrady. Z těch kdysi investory slibovaných WC nestojí dodnes žádné. A tak bylo lépe a správně spolehnout se sami na sebe.

Sami na sebe jsme se spolehli i ve správě městských bytů. A bylo to dobře! Čísla hovoří jednoznačně pro nás. V ceně, kterou platí město svému podniku, je zahrnuto vše, včetně obsluh kotelen, revizí, úklidu, odměn domovníků - tedy i to, co jiní správci svým klientům účtují zvlášť mimo provizi. A je znát, že kvalita správy se výrazně zlepšila. Narovnávají se staré dluhy nájemníků, aktivně se pracuje s novými dlužníky, zlepšila se čistota a pořádek v domech. Pod profesionální vedení přešly i byty z domů pro seniory. Bytové hospodářství je strategické, město jako jediné dokáže pomoci lidem ve složitých situacích s bydlením. Aby vše ze správy majetku bylo, jak má, potřebovali bychom miliardy. Ty ale nemáme, a tak jsou otázky správy a údržby věčné a řeší se postupně.

Změny zaznamenala i veřejná doprava - pro děti do škol, lidi do práce, seniory do města a k doktorům, rodiny na výlet. Důležité je spojení s Libercem a Tanvaldem. Po regionu se u nás jezdí za prací a do škol hodně. Tramvaj dnes jezdí častěji, postavili jsme na dráze zastávku v centru, opravilo se nádraží, zlepšily přístupy. Velké změny se dotkly školství a zdravotnictví. Okolo 50 milionů korun šlo do městské nemocnice na nová špičková zařízení a téměř půl miliardy do škol a školek.

V pozadí za tím vším stojí řízení financí města. Peníze jsou jako krev v těle. Navenek je nevidíte, ale bez nich nic nefunguje. Všechno něco stojí. Srdce tiše a spolehlivě bije na radnici na odboru financí. Každý rok znáte bouřlivé diskuze o rozpočtu. Zda je velký, malý, rekordní, zadlužený, kdo tomu rozumí úplně a kdo zase jako koza petrželi. Ale on je v principu vždy stejný, postavený podle finančních předpisů. Rozpočet není víc než plán a ten se vždy časem mění. Není to ale všechno, důležité je řízení financí během roku. Je to hotovost, která rozhoduje o tom, zda se město dostane nebo nedostane do platební neschopnosti. Opatrným řízením jsme v roce 2007 přestáli nejen hrozby stamilionových pokut a penále za dotační akce před řadou let, ale bez vážnější újmy jsme propluli i loňskou krizí. Chováme se moderně. Dočasně volné peníze zhodnocujeme na finančních trzích a to vždy několik set tisíc ročně vynese navíc. I dotace nám vychází jako nikdy předtím - přes 300 milionů korun. Novou metodikou jsme proti období před rokem 2006 zvýšili výnosy z prodeje nepotřebných nemovitostí. Pečlivě se staráme i o příjmovou stránku. A pak vše funguje.

Staráme se o město a modernizujeme je neustále. Nejen velké akce, ale i drobnější věci pro lepší život. A tím město i přes zádrhele a složitosti funguje, žije a rozvíjí se. Pulzuje v něm čilý společenský a kulturní život.

A to je dobře, tak to má být!

Petr Tulpa, Lukáš Pleticha