Zajímavosti letní oblohy

Zvedněme oči k obloze a hleďme, co nám vesmírné divadlo připravilo na léto.

Krátce před polednem 21. 6. nastává letní slunovrat, což je období, které hvězdáři nemají moc rádi. V naší zeměpisné šířce Slunce neklesá příliš hluboko pod obzor a z astronomického hlediska vůbec nenastává noc. Přesto má i tato doba své kouzlo - jsou jím noční svítící oblaka nebo chcete-li NLC (zkratka z anglického Noctilucent Clouds). Tento dost vzácný fenomén se objevuje právě kolem letního slunovratu a přetrvává zpravidla ještě do první poloviny července. Jedná se o Sluncem nasvícené velmi jemné prachové částice v mezosféře, ve výšce okolo 85 km nad zemským povrchem. Ty fungují jako kondenzační jadérka, na něž se nabaluje vodní led z nižších vrstev. Najdeme je přibližně na severu, vždy v nepříliš velkých výškách nad obzorem. Prozradí se i svou neobvyklou stříbřitě namodralou barvou a především nepatrným pohybem po obloze. Pokud bylo večer jasno, a přesto vidíme nad severním obzorem jasná oblaka, musí to být NLC.

Další pěknou podívanou na letní večerní obloze budou seskupení planet. Téměř celý červenec můžeme nad západním obzorem za soumraku pozorovat planety Venuši, Mars a Saturn. Obzvlášť nápadná byla tato skupina v červnu, kdy se u ní objeví i srpek Měsíce. Obdobná situace ovšem nastane i 13. 8. večer, všechny tři planety budou navíc ještě blíže u sebe.

Noc z 12. na 13. 8. bývá každoročně ve znamení Perseid. Jedná se o známý meteorický roj, lidově nazývaný „Slzy svatého Vavřince“, jehož mateřským tělesem je kometa 109P/Swift-Tuttle. Letos jsou podmínky pro pozorování téměř ideální - Měsíc je krátce po novu a neruší svým svitem a maximum roje nastává v noci, respektive 13. 8. nad ránem. Pokud chcete tuto podívanou vidět, najděte si vhodné prostranství mimo rušivá světla pouličních lamp s volným výhledem na většinu oblohy a pak už se těšte na 60 - 90 meteorů za hodinu, samozřejmě pokud bude jasno.

Kromě již jmenované trojice planet na večerní obloze jsou po celé léto dobře pozorovatelnými také Jupiter a Uran. Obě planety se nacházejí nedaleko sebe a vycházejí kolem půlnoci. Již malý triedr ukáže kolem Jupiteru čtveřici nejjasnějších měsíčků, silnější dalekohled pak oblačné pásy a další podrobnosti v jeho atmosféře. Naopak namodralý kotouček Uranu je vidět až ve výkonnějším dalekohledu při velkém zvětšení. Poslední planeta Sluneční soustavy Neptun se promítá do souhvězdí Vodnáře, ale k jeho nalezení je zapotřebí minimálně triedru a podrobnější mapky.

K přesnějšímu vyhledání nejen planet, ale i dalších objektů, jako planetek, mlhovin, hvězdokup či galaxií může být dobrou pomůckou např. počítačový program Stellarium, který je volně ke stažení na internetové adrese http://www.stellarium.org/cs/. Program je v češtině a ovládání je velmi snadné. Brzy se vám stane dobrým průvodcem nejen po letní prázdninové obloze. A po prázdninách vás opět zveme na pravidelná setkání astronomů v Klubu Na Rampě a v Městské knihovně.

Aleš Majer

Vytvořeno 25.6.2010 12:20:43 | přečteno 2223x | Petr Vitvar