Cesty jabloneckého skla a bižuterie

Prvním významným obchodníkem se sklem byl Johann Franz Schwan. Narodil se v Jablonci 25. 3. 1740. Vyučil se brusičem skla a získal i znalosti obchodování. Později v žádosti o zřízení brusírny o sobě píše: „Jsem z jedné třetiny sedlák a brusič skla.“

Obchodovat začal roku 1761. Podnikal cesty do Německa a Itálie, kde prodával flakonky, různobarevné broušené kameny, křížky, náušnice, „vlčí zuby“, knoflíky na plechové podložce, lustrové ověsky, ramena i celé smontované díly lustru.

O tom, jak byl Jablonec v té době málo známý, svědčí i dotaz augšpurského obchodníka: „Kde leží a jak daleko je od Prahy?“

Přes všechny těžce získané úspěchy, skončil Schwan špatně. Přišel o syna, svého nástupce Jana, a to roku 1790 v Maďarsku. V roce 1793 mu vyhořel dům se všemi zásobami. I když prodal roku 1809 dvě třetiny svých nemovitostí, již se nevzpamatoval a roku 1812 umírá.
Ale jeho Jablonec vzkvétal dál. Dne 20. 10. 1808 byl povýšen na městys s právem pořádat trhy. V té době má 435 domů a 2 254 obyvatel. Nejvýznamnějším starostou se stal v letech 1850 - 1867 Josef Pfeiffer, bohatý obchodník se sklem a bižuterií, majitel textilky. Zasloužil se o povýšení na město, vynikal smyslem pro spravedlnost a sociální cítění i tím, že svoji mzdu věnoval celou na dobročinné účely.

Město nastoupilo bouřlivý rozvoj. Sedmdesátá a osmdesátá léta 19. století se nesla ve znamení mohutného nástupu na světové trhy se sklem a bižuterií. Zisky se následně vracely do výstavby a přestavby města. Pro „americké“ tempo úspěchu byl Jablonec nazýván rakouskou Kalifornií. Jistě pamatujete z dobrodružných příběhů, že v Kalifornii panovala zlatá horečka, u nás se v „drahý kov“ měnilo sklo.

V roce 1866 měl Jablonec 5 350 obyvatel a 593 domů. Prusko-francouzská válka 1870 vyřadila konkurenci. Následoval prudký vzestup pasířské výroby, vzniklo 60 exportérských firem. Pro potřeby bižuterie se postavila plynárna (1872), 1874 vznikaly galvanizovny a similisovny (postříbřování spodků imitací drahokamů).

Roku 1886 začaly jezdit vlaky na trati Liberec - Jablonec. Obchodních a exportních domů rostlo jako hub po dešti, ve městě se nacházelo 280 pasířských dílen, 45 závodů na výrobu skleněného zboží, působilo zde 53 malířů skla a porcelánu a 50 provozoven kartonáže. V letech 1870 - 1890 se Jablonec zdvojnásobil a měl 14 653 obyvatel a 1 140 domů. Ve městě bylo okresní hejtmanství, okresní zastupitelství a vikariát litoměřické diecéze.

V době největšího rozkvětu byl starostou města Adolf Heinrich Posselt (1844 - 1926), poprvé zvolen už 1881 a skončil ve funkci v červnu 1918. Roku 1891 staví město první samostatnou elektrárnu na Nise v Brandlu. 1892 byla zahájena výstavba železniční tratě Jablonec - Tanvald. V témže roce byla postavena hospodářská škola. Jablonecký továrník Gustav Hoffman jako první roku 1894 navrhl postavit elektrickou dráhu a městskou tramvaj.

O čtyři roky později získává od ministerstva železnic koncesi na stavbu a provoz jednokolejné trati dlouhé 23,618 km „Jablonecká společnost elektrických drah a elektráren“. Stavba je zahájena roku 1898 a 7. 2. 1900 je Jablonec spojen s Rychnovem. Spojení s náměstím do Rýnovic je hotovo 12. 5., od 5. 9. téhož roku vznikne trasa z Rýnovic do Janova a 1. září 1904 jsou napojeny Paseky. Město mělo roku 1900 21 014 obyvatel.

Rozmach Jablonce byl dovršen roku 1911, kdy město odvádí monarchii na daních 1 954 904 korun. Pro srovnání - celá korunní země Dalmácie zaplatila 1 953 416 korun.

Další rozvoj, bohužel, utnula válka, která se stala světovou na úkor „světové“ značky křehkého skla a bižuterie z města pod Jizerskými horami.

Václav Vostřák

Vytvořeno 25.6.2010 12:20:24 | přečteno 2537x | Petr Vitvar