Ve Sklářské Porebě vyznačili unikátní stezku

Kdo o druhé květnové neděli zavítal do Sklářské Poreby, mohl potkat zvláštní průvod čítající na dvě stovky osob. Někteří z účastníků byli oděni do červených kuten, jiní nesli hesla typu „Valoni všech zemí, spojte se ve Sklářské Porebě!” Občas zazněl zvuk obřího bubnu Sudetského bratrstva valonského. Konala se zde slavnost otevření nové naučné stezky nazvané Szlak waloński, čili Vlašská nebo Valonská cesta.

Vlachy byli u nás nazýváni cizinci, kteří již v 15. století pátrali v Jizerských horách a Krkonoších po vzácných kovech, drahých kamenech a jiném nerostném bohatství. Z české strany hor je známe třeba z Jizerky.

Poláci říkají těmto hledačům pokladů Valoni. Jedná se ale o jednu a tutéž blíže neurčitelnou skupinu cizozemců, kteří před stovkami let prozkoumávali naše hory. Prohledávali těžko přístupná místa, kutali ve strmých srázech a roklinách, rýžovali v horských potocích. Ti nejúspěšnější si prý odváželi domů převeliké bohatství. Svá tajemství o nalezištích si tito dobrodruzi bedlivě střežili, a tak není divu, že s nimi byla spojena řada legend a pověstí. Některé z nich přetrvaly až do současnosti, i když dnešní člověk je již sotva bere vážně. Přesto tzv. vlašská znamení, která jsou popisována v literatuře, nenechávají ani po stovkách let některé pátrače po tajemnu v klidu. Centrem krkonošsko-jizerských hledačů „skarbů”, tedy pokladů, bývala Stará Ves Sklářská, dnešní Sklářská Poreba Dolní. A právě tady, u kostelíka Panny Marie Růžencové, je začátek Szlaku walońského.

S nápadem vyznačit neobvyklou stezku přišli obyvatelé této nejstarší, leč donedávna opomíjené části Sklářské Poreby, sdružení ve spolku Zdolna Dolna, tj. Schopná Dolní (Poreba). Projekt by ale nebylo možné realizovat bez spolupráce s dalšími subjekty, k nimž patří Krkonošský národní park, Krkonošské muzeum, Městský úřad ve Sklářské Porebě či zmíněné Sudetské bratrstvo valonské. Právě tento spolek si předsevzal udržování valonských tradic a popularizaci Sklářské Poreby coby „mineralogického hlavního města Polska”. Sídlí ve Staré chatě valonské, která se nachází na naučné stezce a je osmým zastavením. Návštěvníci si zde mohou volně prohlédnout velmi rozsáhlou expozici nerostů.

Co vše nás ještě na nenáročném okruhu čeká? Tak třeba u druhého zastavení stojí torzo prastaré „Soudní lípy”, pod níž rychtáři vykonávali obecní právo. O kousek dál přijdeme k místu, kde kdysi pracovala nejstarší sklářská huť ve Slezsku, písemně doložená již v roce 1366. Po překročení hlavní silnice ze Sklářské Poreby do Jelení Hory vede cesta romantickým údolím řeky Kamienné. Vodopád na řece Szklarka s turistickou chatou je sedmým zastavením. Okolo Staré chaty valonské přijdeme k deváté zastávce, kde můžeme krátce odbočit k Červené jámě. Tato umělá jeskyně vznikla v 19. století těžbou nerostů. U Muzea Země překročí naučná stezka znovu hlavní silnici. Po kratším stoupání se pak před námi objeví Wlastimilówka, domek, ve kterém žil a tvořil v letech 1947 - 1970 známý polský malíř českého původu Wlastimil Hofman.

K atrakcím Szlaku walońského patří i Złoty Widok, úchvatná vyhlídka na panoráma Krkonoš, a jeden z největších jizerskohorských viklanů - Chybotek. Kývavý balvan Valoni dobře znali, neboť uzavíral cestu ke všem zdejším pokladům.

Szlak waloński je sedmikilometrový, červenobíle vyznačený okruh s patnácti zastaveními. Na každém z nich najdeme krátký informační text v polském a anglickém jazyku. Škoda, že nezbyly peníze a místo na českou verzi. Kromě historických souvislostí umožňuje stezka nahlédnout i do současného způsobu života zdejších lidí.

Auto lze odstavit na parkovišti vedle kostela Panny Marie Růžencové (menší ze dvou zdejších kostelů).

Otokar Simm

Další informace

Vytvořeno 1.6.2010 8:48:13 | přečteno 2856x | Petr Vitvar