Arcivévoda Štěpán v Jablonci

, autor: foto A. Kosina

Na památku jedné své vítězné trefy nechal člen jabloneckého střeleckého spolku Heinrich Fuchs vyobrazit slavnostní okamžik uvítání zemského správce arcivévody Štěpána. Ten přijel 17. června roku 1847 zkontrolovat práce na stavbě Krkonošské silnice.

Silnice měla pro hospodářský rozvoj regionu velký význam. Arcivévoda Štěpán byl syn uherského palatina, bratra zesnulého císaře Františka. Narodil se roku 1817 a vyrostl v Uhrách. V roce 1843 mu byla svěřena správa Čech. Za krátkou dobu svého působení do roku 1847 si mladý arcivévoda získal všeobecné sympatie. Zatímco české prostředí v něm vidělo náměstka českého krále, čeští Němci vyzdvihovali jeho podporu v záležitostech hospodářských. Byl srovnáván s osvíceným císařem Josefem II. Podobně jako on cestoval po Čechách, aby se lépe seznámil s poměry v jednotlivých oblastech. Když ve čtyřicátých letech 19. století postihl krkonošské lnářství úpadek, snažil se podnikat kroky ke zlepšení situace. Jedním z nich byla také stavba tzv. Krkonošské silnice, která spojila města Liberec a Trutnov. V souvislosti s ní navštívil arcivévoda Štěpán celkem třikrát okolí Jablonce.

Poprvé jel z Liberce 6. listopadu roku 1845 a přenocoval v Příchovicích. 24. listopadu následujícího roku cestoval toutéž trasou v doprovodu krajského hejtmana von Kotze. Tentokrát byl ubytován v Tanvaldě v bytě ředitele místní přádelny. 17. června roku 1847 se arcivévoda přijel osobně přesvědčit o postupu pozemních prací na stavbě silnice. Zástupci městysu Jablonec za přítomnosti jásajícího davu, nastoupených střelců a veteránů ho spolu s vrchností přivítali pod slavobránou vztyčenou u Hoffmannovy továrny. Ta se nacházela v místní části Brandl, kudy jedna z větví silnice vedla. Poté arcivévoda nastoupil do kočáru, spřežení řídil sám kníže Rohan, a všichni shromáždění ho doprovodili do Jablonce. Průvod stanul před slavnostně vyzdobeným hostincem „U města Karlovy Vary” (Zur Stadt Karlsbad), kde arcivévoda „na věčnou památku” zatloukl malým kladívkem hřeb do střeleckého praporu. Kníže Rohan pak rozdal mezi přítomné chudé drobné stříbrné mince. Kočár zemského správce pokračoval dále přes Paseky do Jindřichova, kde si arcivévoda prohlédl Steckerovu brusírnu. Další zastávkou byly až Příchovice. Z blízkého vrchu arcivévoda přehlédl okolní krajinu. Na památku návštěvy vzácného hosta nechal na tomto místě kníže Rohan stavět rozhlednu zvanou Štěpánka (Stephanshöhe). Tyto důvody stavby však pominuly s odvoláním arcivévody zpět do Uher. Rozhledna byla tedy dokončena až v roce 1892 díky péči Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory.

Jana Nová
Muzeum skla a bižuterie

Vytvořeno 1.6.2010 8:48:08 | přečteno 2576x | Petr Vitvar