Jméno Schlevogt, které kolekcí umělecké krystalerie Ingrid proslavilo předválečné Jablonecko, se neztratilo ani po válce. Pierre - syn Henry G. Schlevogta a Grecie Scheibler - se stal významným šperkařem a medailérem, aktivním v SRN a Irsku.

Brzy po narození Ingrid její matka Charlotte - Henryho manželka - zemřela. Henry Günther odešel z tchánovy firmy a v roce 1933 se znovu oženil. Vzal si Grecii (Margaret) Scheiblerovou (nar. 1912, žije v Rakousku), krásnou a podnikavou ženu s výtvarným nadáním, která se později stala autorkou mnoha návrhů z nabídky rodinné firmy. Z nového manželství se v roce 1934 v Jablonci narodil syn Pierre.

Ingrid odešla ještě před koncem války k příbuzným do Německa, Pierre zůstal s matkou v Československu do roku 1947. Matka Grecia čekala v Jablonci na manžela; ironií osudu byla zaměstnaná ve firmě, která původně patřila rodině Scheiblerových, přičemž se musela „dobrovolně“ písemně vzdát nároku na svůj majetek. Poté, co byl Henry v roce 1948 vypovězen s manželkou do Rakouska (viz JM 3/2009), odešel Pierre s rodiči do Francie. Od roku 1951 studoval a vyučil se řadě řemesel (začínal jako modelér ve slévárně). Zlatnictví, výrobu a návrhářství šperků vystudoval v Německu na Státní odborné škole pro práci s drahými kovy ve Schwäbisch Gmündu a pokračoval na Vysoké škole dekorativních umění v Paříži. Po studiích pracoval v Paříži jako šperkař a návrhář skleněných výrobků pro švédské, německé a italské firmy. Dále pracoval ve Pforzheimu (SRN) rovněž jako návrhář šperků a také jako designér pro německé hodinářské firmy.

Od roku 1964 až do odchodu do důchodu v roce 1997 přednášel Pierre Schlevogt na Vysoké výtvarné škole (Hochschule für Gestaltung) ve městě Schwäbisch Gmünd, kde byl i vedoucím katedry šperkařství. Jeho studenti ze Schwäbisch Gmündu se třikrát zúčastnili mezinárodního bižuterního trienále v Jablonci nad Nisou (1980, 1983, 1987), přičemž v roce 1980 dostali zlatou medaili. Jako hostující profesor působil v Lahti (Finsko) a v Dublinu (Irsko). V roce 1974 dosáhl akademické hodnosti profesor, ve stejném roce byl přijat do prestižní londýnské Goldsmith Company.

Během své univerzitní kariéry se Pierre Ch. Schlevogt rovněž úspěšně zúčastnil řady výtvarných soutěží. Mimo jiné získal třikrát mezinárodní šperkařskou cenu Diamond International Award. Dosáhl dvou realizací v soutěži Art in Architecture. Mezi zajímavosti jeho tvorby patří šperky z titania, soubor růženců, stříbrnické práce a kolekce stříbrných medailí na počest Irska (pohrával si v nich s kaligrafií a větší „trojrozměrností“). Ve svém pedagogickém působení a tvorbě navázal na uměleckořemeslnou výrobu, tak těsně spojenou s jeho rodištěm. Zdědil charakteristické znaky obou rodičů - výtvarné nadání po matce, podnikavost a cílevědomost po otci, pracovitost po obou.

Pierre Schlevogt žije s manželkou Margot v SRN nedaleko Stuttgartu. K Jablonci cítí tak silné citové pouto, že mu to zcela znemožňuje podívat se znovu na místa svého dětství.

(bt)