Jak se vám líbí Dolní náměstí?

Komentáře a názory

Petr Karásek, městský zastupitel

Dolní náměstí bylo provedeno podle dokumentace, která vznikla na základě architektonické soutěže z roku 1999, kdy byla místostarostkou pro oblast rozvoje senátorka Soňa Paukrtová. Celá dnešní podoba tohoto náměstí vychází z vítězného návrhu, jehož autorem je kolektiv architektů pražského Studia A91 a pokud se někomu nelíbí, pak ať to vytýká výběrové komisi z roku 1999 v čele se senátorkou Paukrtovou. V projektu byly v době jeho realizace provedeny pouze dílčí změny bez podstatného vlivu na vnější vzhled náměstí, ale i ty byly konzultovány s autorským týmem. Kašnu pak vybírala komise architektů a výtvarníků v čele se sochařem Jiřím Dostálem - ředitelem zdejší umělecko-průmyslové školy. V době, kdy jsem já zastával post místostarosty pro zmíněnou oblast a kdy bylo náměstí rekonstruováno, jsme „pouze projekt z roku 1999 dotáhli k prováděcí dokumentaci a zajistili 26 milionů korun k realizaci (z prostředků strukturálních fondů Evropské unie 75 %, ze státního rozpočtu 12,5 %, z rozpočtu města 12,5% - tj. pouhých 3,25 mil. Kč).

A můj osobní názor? Ano, mně se Dolní náměstí tak, jak teď vypadá, opravdu líbí. Jen se divím, že ty diskutované trhy tam už od loňského podzimu nejsou pořádány. Projektové řešení s tím počítalo, elektrická instalace je pod dlažbou položena, stačí odklopit kryt v dlažbě a stánky napojit. Asi někdo potřebuje tu Ameriku objevit sám.

Jiří Dostál, ředitel umělecké školy

Dolním náměstím jsem nadšený, protože plní svou funkci. Náměstí je zkrátka volné místo pro shromáždění bez překážejících prvků. Kašna uprostřed bývala zdrojem pitné vody, v tomto případě je symbolická - dodržuje svou přítomnost, ale vztahuje se i k heraldice, neboť vytéká vlastně z kopce. Navíc je vyjádřením názoru mladého člověka, současníka a zdejšího rodáka.

Proč ty negativní pocity? Je to velká změna, lidé byli zvyklí na autobusy či stánky, a myslí si, že tu chybí stromy. Ale to není park! Vím, že ten krásný, vyklizený čtverec s čistou architekturou, se nelíbí, ale já tomu nijak nepodléhám. Kdykoliv po něm jdu, mám skvělý pocit určité odvahy a myslím, že je jedním z nejkrásnějších náměstí, které vůbec město má. Horní je dopravní tepna a parkoviště, Mírové má svou problematickou, nepřípustnou zeď. V Itálii se studenty obdivujeme jejich slavná náměstí a teď takové povedené máme. Krásnou klidovou plochu, kterou kromě budovy bývalé banky obklopuje neuvěřitelně čistá klasicistní architektura. Za padesát let je možné požádat o památkově chráněnou zónu, protože tam není rušivý prvek.
Stoprocentní soud o vzhledu náměstí může vynést teprve budoucnost. Architektura se nevytváří pro teď. Když vznikl Tančící dům, nebyl přijat s nadšením. Když Michelangelo udělal Davida, lidi omdlévali a chtěli ho rozbít. Na nové myšlenky si musíme zvyknout. Neříkám, že všechno je vynikající. Mně by se líbilo - a všechno si o to říká - kdyby se zde otevřely výkladní skříně, vyložily kavárenské stolky, u nichž by lidé odpočívali při kávě. To ale nejde, dokud tam budou projíždět a překážet autobusy.

Tomáš Plesl, profesor umělecké školy

Stavební vývoj Jablonce nad Nisou je historicky spjat s potřebou užívání vody v centru města. Kašna na Dolním náměstí autorky Šárky Kunclové vznikla ze snahy navrátit tento fenomén opět do současného městského prostředí. Klidová horizontála kašny vychází ze sklonu náměstí a dává tak možnost užívání všem věkovým kategoriím a také vozíčkářům.
Vyvěrající pramen je symbolickým odkazem na přírodu jako na trvalý zdroj poznání. Kanelury na bocích se vztahují k antické tradici jako kulturnímu dědictví evropských národů. Zpracováním v liberecké žule kašna navazuje na historické tradice našeho kraje a stává se tak pojítkem mezi minulostí a přítomností.

Další informace:

Vytvořeno 9.5.2007 14:40:39 | přečteno 2557x | Petr Vitvar