Jeden úřad, dvě působnosti (3. část)

Jak je to s odvoláním?

V minulých číslech radničního zpravodaje jsme se seznámili s problematikou působností městského úřadu a s režimy opravných prostředků u samosprávy a státní správy. Tentokrát se zmíníme podrobněji o opravných prostředcích na úseku přenesené působnosti, tj. při výkonu státní správy.

Základní podmínkou pro použití opravného prostředku je to, že navazuje na některou z forem správních rozhodnutí, které se nazývají např. příkaz (používaný ve zkráceném řízení, o tom ale až někdy příště), usne­sení (procesní rozhodnutí) nebo rozhodnutí (je rozhodnutím v nějaké věci). Tato podmínka vyplývá z toho, že pokud rozhodnutí nebylo vydáno, nelze nic „opravovat“, protože účastníci řízení mají stále možnost v tomto probíhajícím řízení aktivně vystupovat, navrhovat důkazy a ovlivňovat tak podobu připravovaného rozhodnutí.

Na rozdíl od rozhodování v oblasti samosprávy, stanoví obecně závazné právní předpisy pro individuální správní akty (rozhodnutí), vydané při vý­konu státní správy, jejich povinné náležitosti, ke kterým patří poučení účastníka řízení o možném opravném prostředku. Tímto opravným prostředkem je u usnesení a rozhodnutí institut odvolání. Poučení vždy obsahuje údaj, je‑li vydané rozhodnutí konečné bez práva na odvolání. Pokud je odvo­lání zákonem připuštěno, potom poučení sděluje, v jaké lhůtě musí být uplatněno, od kdy tato lhůta běží, ke kterému orgánu se opravný prostředek směřuje, a kde ho lze podat. U většiny rozhodnutí vydaných Městským úřadem Jablonec nad Nisou se lze proti rozhodnutí odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení ke Kraj­skému úřadu Libereckého kraje prostřednictvím Městského úřadu Jablonec nad Nisou. Tato zákonná lhůta je velmi důležitá, protože při jejím zmeškání se již odvolat nelze a rozhodnutí nabývá právní moci (je sice možné použít tzv. mimořádných opravných prostředků, ale zde již je postup složitější).

SchémaPro podání odvolání nový zákon o správním řízení nesta­noví žádnou povinou úpravu, stačí tedy forma dopisu s náležitostmi běžného podání, tj. kdo odvolání činí a jeho identifikace. Z obsahu odvolání však musí být zřejmé, proti jakému rozhodnutí odvolání směřuje (číslo jednací), v jakém rozsahu ho napadá, v čem je spatřován rozpor s právními před­pisy nebo jeho nesprávnost (inspiraci lze hledat v odůvodnění rozhodnutí, kde jsou uvedeny skutečnosti, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno) a co odvolatel navrhuje.

Odvolávající tedy nemusí vytvářet právní rozbor situace ani citovat zákony, to je věcí odvolacího orgánu, který bude odvolání posuzovat. Od 1. 1. 2006 platí, že odvolání je nutno podat v tolika stejnopisech, aby jeden zůstal správ­nímu orgánu a po jednom obdržel každý z účastníků vedeného správního řízení.

Na rozdíl od opravných prostředků běžných při soudním řízení neplatí se za podání odvolání ve správním řízení žádný poplatek.

Včas podané odvolání proti rozhodnutí ve věci má až na několik výjimek tzv. odkladný účinek a odkládá právní moc prvostupňového rozhodnutí až do rozhodnutí o odvolání. To neplatí u procesních rozhod­nutí vydaných ve formě usnesení, kde naopak uplatněné odvolání právní moc usnesení neodkládá a přezkoumání odvolacím orgánem zpravidla probíhá v době, kdy je usnesení pravomocné.

Pro vyřízení odvolání je stanovena pevná zákonná lhůta 30 dnů od jeho přijetí městským úřadem. Ten buď v této lhůtě odvolání vyhoví, nebo je musí postoupit odvolacímu orgánu, který ve lhůtě 30 dnů může původní rozhodnutí potvrdit, změnit, zrušit, nebo věc vrátit k novému projednání správ­nímu orgánu prvního stupně.

Odvolání je právní prostředek, který může využít účastník řízení, jenž je nespokojený s rozhodnutím a chce dosáhnout jeho změnu tak, aby lépe odpovídalo jeho představám.

JUDr. Jiří Nesvadba
tajemník MěÚ

Vytvořeno 4.7.2006 9:08:00 | přečteno 2981x | Petr Vitvar