Jeden úřad, ale dvě působnosti

Od roku 2003 je uplatňován v systému veřejné správy na úrovni územně samosprávných celků (krajů a obcí) tzv. spojený model výkonu státní správy a samosprávy. Pro mnohé občany je obtížné rozlišit, která záležitost spadá do které působnosti, a proto bychom chtěli na stránkách našeho měsíčníku vysvětlit některé pojmy.

Do samostatné působnosti patří vše, co si město zaři­zuje samo pro sebe, tedy pro své občany a organizace se sídlem ve městě. Je to zejména hospodaření s městským majetkem, jeho správa a údržba i péče o jeho rozvoj. Patří sem také vytváření pod­mínek pro rozvoj sociální péče, uspokojování potřeb bydlení, dopravy, výchovy a vzdělávání, kultury a ochrany zdraví i veřejného pořádku nebo určování místních poplatků. Výkon samo­statné působnosti za­jiš­ťuje za­stupitelstvo města a rada města (jejich členy jsou zastupitelé volení v komunálních volbách) a někteří zaměstnanci za­řa­zení do městského úřadu. Město se na tomto úseku řídí obecně závaznými právními předpisy z oblasti občanského a obchodního práva a jen výjimečně předpisy správního práva.

MěÚ - grafika, obrázek se otevře v novém okněU přenesené působ­nosti jde o kompetence, které na město přenesl stát jednotli­vými zákony. Patří sem zejména agenda stavebního úřadu, matrika a evidence obyvatel, občanské a cestovní doklady, životní prostředí a živnostenský úřad, registry motorových vozidel a řidičů, sociální dávky a sociál­ně právní ochrana dětí, přestupková agenda, výherní hrací přístroje a veřejné sbírky. Výkon těchto agend zajišťují zaměstnanci městského úřadu, kteří mají statut úředníků a mimo jiných povinností museli prokázat svoji odbornost složením zkoušek odborné způsobilosti před komisí ministerstva vnitra. Pro jejich práci platí přísně formalizované postupy stanovené v obecně závazných právních předpisech českého právního řádu zejména z odvětví správ­ního práva. Úředníci při výkonu státní správy mohou činit pouze to, co zákon dovoluje. Správní rozhodování je ovládáno zásadou písemnosti. Město na zajištění těchto činností dostává od státu příspěvek, který však nepokrývá plně náklady s touto činností spojené.

Mezi oběma působnostmi je hranice, která znemožňuje vzájemné prolínání. V praxi to znamená, že například starosta, místostarostové nebo zastupitelstvo města nemůže vstupovat do konkrétních případů správních řízení. Na druhé straně úředník nikdy sám nerozhoduje například o prodeji nemovitostí města nebo o nájmu obecních bytů. To, že se na městském úřadě přijímají a vyřizují podklady pro rozhodování v obou působnostech ještě neznamená, že lze obě působnosti směšovat.

Zjednodušeně si lze městský úřad představit jako budovu se dvěma místnostmi, pro něž slouží jedna společná předsíň (podatelna).

JUDr. Jiří Nesvadba
tajemník městského úřadu

Vytvořeno 28.3.2006 14:56:10 | přečteno 2423x | Petr Vitvar