Letošní rok je výjimečný koncentrací hned několika významných jabloneckých výročí. V souvislosti s nimi se chystá řada akcí, při nichž bude mít široká veřejnost příležitost seznámit se s historií města.

Výpravu do minulosti Jab­lonce lze však podniknout i jinak a nechybí ani průvodci, kteří cestu prošli a učinili ji schůdnější. K těm nejstarším a nejsdílnějším patří Adolf Benda a Adolf Lilie, autoři dvou souborných, historicko-vlastivědných prací o Jablonci a Jablonecku.

Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung (Dějiny města Jablonce a jeho okolí) Adolfa Bendy vyšly v roce 1877 a byly zpracovány z podnětu Průmyslového vzdělávacího spolku (Industrieller Bildungsverein). Tehdejší čtenáři v nich našli nejen vylí­čení minulosti, ale také současnosti Jablonce. Adolf Benda předestřel výsledky snažení generací jejich předků a výsledek práce jejich pokolení ve století pokroku. Vyprávěl jim příběh o malé zapomenuté vísce, z níž se i přes nevlídné horské pro­středí stalo město s rozvíjejícím se průmyslem a mnoha moderními vymoženostmi, které zde či­nily život stále pohodlnějším. V očích mnohých současníků tak vytvořil ucelenou charakteristiku jejich domova, s níž se mohli ztotožnit.

Adolf Benda se narodil 27. listopadu roku 1845 v Jablonci. V revolučním roce 1848 mu byly pouhé tři roky. Pro každého to však byl významný mezník, který přinesl impuls pro rozvoj liberalismu a občanské společnosti. Díváme-li se na Jablonec druhé poloviny 19. století očima A. Bendy, vi­díme z pozice drobného řemeslníka, potomka starého rodu brusičů skla, zcela nový svět. Vznikala společnost se zárukou občanských svobod, které se prosadily v 60. letech 19. století. Rozkvět města sliboval i přes hospodářskou krizi 70. let 19. století světlou budoucnost, spojenou především s průmyslem a obchodem.

Na stránkách jeho díla se můžeme setkat s prvním voleným starostou Jablonce Josefem Pfeifferem - „Otcem města Jablonce“ i dalšími zasloužilými muži, prožít úz­kosti prusko-rakouské války, při níž byl Jablonec obsazen Prusy, nebo se podivovat rozmanitosti spolkové činnosti, která v Jablonci od 60. let 19. století probíhala. Velký význam pro pochopení hospodářských mechanismů ve druhé polovině 19. století má kapitola věno­vaná poslednímu desetiletí, tedy 70. létům 19. století, v níž jsou popsány důsledky hospodářské krize na Jablonecku a jejich postupné odstraňování.

Po uplynutí téměř dvou desetiletí vyšla poprvé v roce 1894, a poté ještě v poopravené verzi roku 1895, kniha Der politische Bezirk Gablonz (Politický okres Jablonec). Iniciátorem vzniku tohoto díla byl Spolek učitelů (Lehrer­verein), který pověřil vypracováním zvláštní výbor pod vedením Adolfa Li­lieho jakožto hlavního redaktora.

Adolf Lilie se narodil 23. října roku 1851 v Chrastavě. Jeho otec mu původně chtěl poskytnout moderní typ vzdělání, z finančních důvodů to ale nebylo možné. Stal se tedy soukeníkem. Tato práce však skýtala tak mizivý výdělek, že se raději rozhodl věnovat dráze učitele. Do Jablonce přišel v roce 1879.

S Lilieho jménem je pevně spjatý popis Jablonecka, který nese podtitul Vlastivěda pro školu a dům. Byl tedy určen také jako pomůcka pro školní vyučování. Každý žáček se tak již v dětském věku mohl po všech stránkách seznámit s regionem, v němž žil, s jeho dějinami, ale i se zeměpisnými podmínkami a názvy, přírodou, klimatem. Dozvěděl se, jaké zemědělské plodiny se zde pěstují a jaká se chovají zvířata, jaký je zde průmysl, jaké úřady, školy, kostely, zdravotnická zařízení, a také o lidových zvycích a stavbách. Snadno zde našel informace o každé jednotlivé obci tehdejšího politického okresu, o její minulosti i současnosti. Učitelské povolání Adolfa Li­lieho i jeho kolegů a spolu­autorů knihy se v jejím obsahu pro­mítá zcela zřetelně. Jejich záměrem bylo dosáhnout podobného efektu, jaký měla práce A. Bendy. K místům, která čtenáři prostřednictvím této knihy po­drobně poznali, mohli pak snadněji přilnout, považovat je za svůj domov. Láska k domovině a vlasti byla na konci 19. století vysokou společenskou hodnotou, a přesto, že v extrémech přerů­stala ve zhoubný nacionalismus, je nesporné, že její absence je téměř stejně zhoubná.

(V Jablonci nad Nisou sídlí hned několik institucí, v nichž lze uvedená díla najít: regio­nální oddělení Městské knihovny, knihovna Muzea skla a bižuterie a Státní okresní archiv.)

Mgr. Jana Nová
Muzeum skla a bižuterie