Dva průvodci na cestě minulostí
Letošní rok je výjimečný koncentrací hned několika významných jabloneckých výročí. V souvislosti s nimi se chystá řada akcí, při nichž bude mít široká veřejnost příležitost seznámit se s historií města.
Výpravu do minulosti Jablonce lze však podniknout i jinak a nechybí ani průvodci, kteří cestu prošli a učinili ji schůdnější. K těm nejstarším a nejsdílnějším patří Adolf Benda a Adolf Lilie, autoři dvou souborných, historicko-vlastivědných prací o Jablonci a Jablonecku.
Geschichte der Stadt Gablonz und ihrer Umgebung (Dějiny města Jablonce a jeho okolí) Adolfa Bendy vyšly v roce 1877 a byly zpracovány z podnětu Průmyslového vzdělávacího spolku (Industrieller Bildungsverein). Tehdejší čtenáři v nich našli nejen vylíčení minulosti, ale také současnosti Jablonce. Adolf Benda předestřel výsledky snažení generací jejich předků a výsledek práce jejich pokolení ve století pokroku. Vyprávěl jim příběh o malé zapomenuté vísce, z níž se i přes nevlídné horské prostředí stalo město s rozvíjejícím se průmyslem a mnoha moderními vymoženostmi, které zde činily život stále pohodlnějším. V očích mnohých současníků tak vytvořil ucelenou charakteristiku jejich domova, s níž se mohli ztotožnit.
Adolf Benda se narodil 27. listopadu roku 1845 v Jablonci. V revolučním roce 1848 mu byly pouhé tři roky. Pro každého to však byl významný mezník, který přinesl impuls pro rozvoj liberalismu a občanské společnosti. Díváme-li se na Jablonec druhé poloviny 19. století očima A. Bendy, vidíme z pozice drobného řemeslníka, potomka starého rodu brusičů skla, zcela nový svět. Vznikala společnost se zárukou občanských svobod, které se prosadily v 60. letech 19. století. Rozkvět města sliboval i přes hospodářskou krizi 70. let 19. století světlou budoucnost, spojenou především s průmyslem a obchodem.
Na stránkách jeho díla se můžeme setkat s prvním voleným starostou Jablonce Josefem Pfeifferem - „Otcem města Jablonce“ i dalšími zasloužilými muži, prožít úzkosti prusko-rakouské války, při níž byl Jablonec obsazen Prusy, nebo se podivovat rozmanitosti spolkové činnosti, která v Jablonci od 60. let 19. století probíhala. Velký význam pro pochopení hospodářských mechanismů ve druhé polovině 19. století má kapitola věnovaná poslednímu desetiletí, tedy 70. létům 19. století, v níž jsou popsány důsledky hospodářské krize na Jablonecku a jejich postupné odstraňování.
Po uplynutí téměř dvou desetiletí vyšla poprvé v roce 1894, a poté ještě v poopravené verzi roku 1895, kniha Der politische Bezirk Gablonz (Politický okres Jablonec). Iniciátorem vzniku tohoto díla byl Spolek učitelů (Lehrerverein), který pověřil vypracováním zvláštní výbor pod vedením Adolfa Lilieho jakožto hlavního redaktora.
Adolf Lilie se narodil 23. října roku 1851 v Chrastavě. Jeho otec mu původně chtěl poskytnout moderní typ vzdělání, z finančních důvodů to ale nebylo možné. Stal se tedy soukeníkem. Tato práce však skýtala tak mizivý výdělek, že se raději rozhodl věnovat dráze učitele. Do Jablonce přišel v roce 1879.
S Lilieho jménem je pevně spjatý popis Jablonecka, který nese podtitul Vlastivěda pro školu a dům. Byl tedy určen také jako pomůcka pro školní vyučování. Každý žáček se tak již v dětském věku mohl po všech stránkách seznámit s regionem, v němž žil, s jeho dějinami, ale i se zeměpisnými podmínkami a názvy, přírodou, klimatem. Dozvěděl se, jaké zemědělské plodiny se zde pěstují a jaká se chovají zvířata, jaký je zde průmysl, jaké úřady, školy, kostely, zdravotnická zařízení, a také o lidových zvycích a stavbách. Snadno zde našel informace o každé jednotlivé obci tehdejšího politického okresu, o její minulosti i současnosti. Učitelské povolání Adolfa Lilieho i jeho kolegů a spoluautorů knihy se v jejím obsahu promítá zcela zřetelně. Jejich záměrem bylo dosáhnout podobného efektu, jaký měla práce A. Bendy. K místům, která čtenáři prostřednictvím této knihy podrobně poznali, mohli pak snadněji přilnout, považovat je za svůj domov. Láska k domovině a vlasti byla na konci 19. století vysokou společenskou hodnotou, a přesto, že v extrémech přerůstala ve zhoubný nacionalismus, je nesporné, že její absence je téměř stejně zhoubná.
(V Jablonci nad Nisou sídlí hned několik institucí, v nichž lze uvedená díla najít: regionální oddělení Městské knihovny, knihovna Muzea skla a bižuterie a Státní okresní archiv.)
Mgr. Jana Nová
Muzeum skla a bižuterie