Kostel svaté Anny

v proměnách času

Naše město je poměrně mladé, a to i navzdory tomu, že nejstarší zmínky o někdejší vsi jsou staré přes půl tisíciletí. Je známo, že nejmohutnější rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století. Proto v Jablonci nemáme stavební památky, které by pocházely z dávných staletí. Význam památek ale nespočívá jenom v jejich stáří.

Nejstarší jabloneckou stavbou je kostel svaté Anny, který dala postavit Marie Polyxena hraběnka Desfours v letech 1685 až 1687. Odborníci však na základě provedených stavebně-historických průzkumů vyslovují domněnky o tom, že presbytář kostela musí být ještě starší, snad z první třetiny 17. století. To by ovšem znamenalo, že při stavbě byla využita část staršího kostelíka. Tím jsou zpochybněny informace odedávna přejímané z vartenberského urbáře.

Pod návrším zvaným Kostelní vrch byl již v roce 1669 založen hřbitov. Jak do­kládá známá rytina z roku 1738, hřbitůvek byl obehnán zdí a při­bližně v místech dnešní Dvorské ulice stávala hřbitovní kaple. Zmíněný hřbitov sloužil až do roku 1809, kdy zde byl pochován poslední nebožtík. Dá se předpokládat, že rozhod­nutí o zrušení hřbitova souviselo i s plánovanou výstavbou trž­ního náměstí a navazujících komunikací. K definitivnímu zrušení ale došlo až roku 1861, kdy byly ostatky zesnulých přemís­těny na „nový“ hřbitov (v místech dnešního letního kina).

Kostel svaté Anny byl postaven nejprve bez věže, což je dokladem toho, že ani dříve nebývalo peněz nazbyt. Věž byla přistavěna až o dvacet let později, v roce 1706. Svatostánek byl v průběhu let mnohokrát opravován a přestavován. Jak uvádí jablonecký kronikář Adolf Lilie, zásadní opravy proběhly v letech 1747 až 1890 celkem devětkrát. K jedné z raných přestaveb došlo v roce 1774 a souvisela zřejmě s předchozím požárem. V té době vznikl nový krov a v lodi byl vybudován plochý strop s fabionem, jak ho známe ještě dnes.

V roce 1802 byla již natolik poškozená horní část kos­telní věže, že hrozilo její zřícení. Proto muselo být přistoupeno k její obnově. Po vý­měně dřevěných částí byla znovu nasazena makovice a kříž. Věžní báň byla opě­tovně poškozena při bouři v roce 1859 a z toho důvodu byla zase renovo­vána.

V roce 1840 byly pořízeny plány na přístavbu sakristie na se­verní straně budovy. K realizaci došlo hned další rok a na svátek sv. Anny byl přístavek slavnostně předán do užívání. K zajímavostem patří také věžní hodiny. V roce 1863 byly nahrazeny staré hodiny se třemi ciferníky novými čtyřciferníkovými. Sestrojil je mistr Jan Ja­nata z Poděbrad. Ty byly znovu zaměněny za novější v minulém století. Naposled byla změ­něna původní barokní fasáda na členitou novorenesanční, a tím kostel získal podobu, která zůstala zachována až do současnosti.

Novodobější úpravy interiéru byly provedeny ve 20. letech minulého století. Byl vymalován strop, který byl vyzdoben křesťanskými symboly a současně byla zhotovena nová teracová podlaha. Počátkem sedmdesátých let byla opravena fasáda a střecha věžní části. Tehdejší technické možnosti a použité technologie ovšem nebyly valné. Výjimkou snad byly jen klempířské prvky.

Ještě počátkem sedmdesátých let se v kostele konaly pravi­delné bohoslužby, potom však byl kostel uzavřen. Následně bylo odvezeno vnitřní vybavení, z něhož zde kromě několika drobností zůstaly jen zašlé lavice. Devas­tace vyvrcholila zcizením varhanních píšťal. V posledních letech bývaly návštěvy možné jenom ve Dnech památek, ovšem mnoho potěšení návštěvníkům nemohly přinést. Po roce 2000 byly obnoveny bohoslužby konané v den svátku svaté Anny.

Další opravy kostela svaté Anny byly zajištěny s finanční účastí města a státu až v letech 1995 až 2002. K nejvýznamnějším patřila renovace dřevěných částí střešní konstrukce, spojená s obnovou břidlicové krytiny. Tím bylo zamezeno dalšímu zaté­kání střechou. Byla též opravena stropní konstrukce a její omítka v kos­telní lodi, která vykazovala četná rozsáhlá poškození. Renovace se dočkaly i okenní vitráže.

Nutno přiznat, že přes všechny snahy z posledních let se vzhled kostela jevil stále jako značně neutěšený. Za poslední tři desetiletí, kdy kostel nebyl udržován ani využíván, se jeho stav stále zhoršoval. Církev neměla na velké opravy prostředky a o kostel neprojevovala ani výraznější zájem. Dílčí údržba sice zčásti zastavila chátrání kostela, avšak zásadní obrat k lepšímu nastal až v roce 2003, kdy do věci vstoupilo město. Nabízela se možnost ucházet se o prostředky z Evropské unie, podmínkou ovšem bylo, aby se město stalo vlastníkem památky. Proto došlo k jednáním se zástupci církve, jejichž výsledkem byl bezúplatný převod kos­tela do majetku města v roce 2004.

Takové rozhodnutí ze strany představitelů města ovšem vyžadovalo nejen dostatek odvahy pustit se do oprav, ale i značný závazek do budoucna. Rozhodující pak bylo připravit a prosadit úspěšný záměr v rámci Společného regionálního operačního programu, který řeší regeneraci ucelené části historického centra města včetně ulic Soukenné a Dvorské a Dolního náměstí.

Patrioti města, ale i jeho náhodní návštěvníci se tedy dočkají záslužného díla. Obnovená fasáda s doplněnými okenními vitrážemi, rekonstruované dřevěné prvky a v původní podobě renovované interiéry se stanou chloubou města. Nepochybuji o tom, že až v kostele poprvé zaznějí nové varhany, přejede nejednomu návštěvníkovi mráz po zádech.

Opravený kostel bude předán veřejnosti při příležitosti konání Dne památek v roce 2006.

-os-

Kostel sv. Anny - fotogalerie

Interiér kostela

historická fotografie
 

Interiér kostela

historická fotografie
 

Interiér kostela

v době rekonstrukce
 

Před rekonstrukcí

 

Rekonstrukce fasády

 

Rekonstrukce věže

 

Interiér věže

 

Ciferník věžních hodin

 
 
Vytvořeno 13.2.2006 10:09:56 | přečteno 5691x | Petr Vitvar