Správní řízení (5. část)

V předchozích dílech jsme si přiblížili jednotlivé procesní kroky a zajímavosti, které přináší nový zákon v oblasti správního řízení. Tentokrát si řekneme něco o opravných prostředcích. Pokud účastník správního řízení není spokojen s rozhodnutím, které od úřadu obdrží, má několik možností, jak se může bránit. Předmětem našeho zájmu jsou řádné a mimořádné opravné prostředky upravené novým správním řádem.

Nejčastěji používaným opravným prostředkem proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, je odvolání. To lze podat, stejně jako dosud, ve lhůtě 15 dnů od oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví lhůtu jinou (např. při rozhodování ve školství je to 8 dní). U příkazního správního řízení je opravným prostředkem tzv. odpor, který je třeba uplatnit také ve lhůtě 8 dnů od oznámení. Pro účastníka je v této věci vodítkem povinné poučení, které nesmí v rozhodnutí chybět.

Zákon však přináší pro odvolání také některé novinky. Předně, odvolat se bude možné jen proti výroku rozhodnutí, a ne jako dosud, i proti jeho odůvodnění. Odvolávající se účastník musí nově, vedle obecných náležitostí, přesně uvést, v jakém rozsahu se odvolává a v čem spatřuje rozpor s právními předpisy. Odvolací orgán je totiž od 1. ledna při zkoumání napadeného rozhodnutí a postupu, kterým bylo rozhodnutí vydáno, rozsahem odvolání vázán.

Do odvolacího řízení je nově také zavedena tzv. zásada koncentrace, která znamená, že odvolací orgán nebude přihlížet ke skutečnostem a návrhům, které účastník mohl uplatnit již v prvo­stupňovém řízení. Novinkou je i to, že účastník je povinen odvolání doručit správnímu orgánu v takovém počtů výtisků, aby vedle úřadu bylo možno jeden stejnopis předat i každému dalšímu účastníkovi řízení.

Odvolat se lze i proti většině procesních rozhodnutí a proti tzv. usnesením. Podané odvolání proti rozhodnutí ve většině případů odkládá jeho právní moc do doby, než o něm bude rozhodnuto buď tzv. autoremedurou (sebeopravou) nebo odvolacím správním orgánem. Naopak odvolání proti usnesení zpravidla právní moc neodkládá, a proto jsou usnesení pravomocná okamžikem doručení.

Proti pravomocným rozhodnutím zákon přejímá mimořádné opravné prostředky. Patří k nim především tzv. přezkumné řízení ke zkoumání zákonosti, které se zahajuje z úřední moci. Podnět k zahájení takového řízení může vzejít od kohokoliv. V přezkumném řízení bude možné za přesně stanovených podmínek použít i napříště tzv. nepřímou autoremeduru. Podstatnou změnou je nová lhůta 30 dnů, ve které musí úřad podnět prošetřit a buď zahájit přezkoumání rozhodnutí nebo sdělit, že k přezkoumání není důvod.

Vedle rozhodnutí lze přezkoumávat také dvě z cca sedm­desáti nově zaváděných druhů usnesení, a to o odložení nebo zastavení věci. Dosud bylo možné rozhodnutí přezkoumávat do 3 let od právní moci. Nově to bude možné jen do 15 měsíců od právní moci daného rozhodnutí. Naopak zákon nově zavádí institut tzv. zkráceného přezkumného řízení pro případy, kdy porušení předpisu je zřejmé a není třeba provádět dokazování.

Druhým, také známým mimořádným opravným prostředkem, je tzv. obnova řízení, která je z taxativně uvedených důvodů zaměřena zejména na zkoumání věcné správnosti vydaných rozhodnutí a rozpadá se do dvou stádií. V prvním úřad zkoumá, jestli jsou splněny podmínky obnovy a zda ji povolí a ve druhém stádiu úřad vydá nové rozhodnutí. U tohoto prostředku je zachována lhůta pro vydání opravného rozhodnutí do 3 let od právní moci přezkoumávaného rozhodnutí. Nově je ale i do tohoto institutu zahrnuta zásada koncentrace řízení a žadatel o přezkoumání nemůže v obnově uplatňovat skutečnosti, které mohl uplatnit dříve. U usnesení není obnova řízení přípustná.

Zákon o správním řízení zavádí institut tzv. nového rozhodnutí - při jehož využití se původní rozhodnutí neruší. Zákon v § 101 obsahuje taxativní výčet důvodů, kdy lze nové řízení provést - např. při navrácení věci v předešlý stav pro zmeškání lhůty.

Průlomem do právní moci je ustanovení § 153 o tzv. uspokojení účastníka, podle kterého může úřad, který rozhodnutí vydal, po předchozím uplatnění žaloby účastníkem u správního soudu, své rozhodnutí zrušit nebo změnit. Podmínkou je získání souhlasu svého nadřízeného správního úřadu.

Vedle popsaných právních prostředků dále existuje možnost bránit se žalobou nebo kasační stížností před správními soudy, stížností k Ústavnímu soudu a stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva.

Na závěr seriálu článků ke správnímu řízení je potřeba říci, že zklamán bude zřejmě ten, kdo čekal, že s novým zákonem se řízení před úřady zjednoduší a zrychlí. Zákon na jedné straně podrobněji popisuje proces a dosud právně neupravené nebo chybějící instituty, čímž se řízení před správními orgány přiblíží k řízení před soudy. Na druhé straně ale zákon výrazně zvyšuje nároky na administrativu a zvyšuje byrokracii, kterou musí úřad zvládnout bez nárůstu pracovníků, což řízení zpomalí a pro úřady i prodraží.

JUDr. Jiří Nesvadba
tajemník městského úřadu

Vytvořeno 4.1.2006 14:47:32 | přečteno 3274x | Petr Vitvar