Počátky Jablonce nad Nisou

V roce 2006 si naše město připomene řadu významných událostí, jež se odehrály v jeho dějinách. Celých 320 let je například možno vyměřit právě rekonstruovanému kostelu svaté Anny na stejnojmenném náměstí.

Důležité je též 140. výročí povýšení Jablonce na město roku 1866. Roku 1906 město obdrželo znakové privilegium a dosáhlo změny názvu města z pouhého „Jablonec“ na přesnější „Jablonec nad Nisou“. Sto let už také městu slouží jeho významná dominanta - hotel a rozhledna na jabloneckém Petříně. Především je ale nutno se s hrdostí přihlásit ke skutečnosti, že od první písemné zmínky o Jablonci uběhne právě letos neuvěřitelných 650 let.

Dobu vzniku lidského sídliště na říčce Nise s názvem Jablonec nelze přesně určit. Muselo se však jednat o období před rokem 1356. Z něj již totiž máme první písemnou zmínku o osadě tohoto jména, a to v souvislosti s místním, tehdy ještě bezejmenným kostelíkem, kolem něhož sídlo pozvolna vyrůstalo.
Pro nejstarší období existence Jablonce jsou k dispozici výhradně latinsky psané prameny církevní provenience. Jde o zápisy v tzv. konfirmačních knihách, pomůckách vedených při pražském arcibiskupství s cílem zpřehlednit evidenci obsazování církevních úřadů jednotlivými kleriky včetně jejich následného potvrzování (konfirmace) z vyšších míst. Originály Konfirmačních knih jsou dnes uložené v Archivu Pražského hradu, a protože již byly - na rozdíl od jiných církevních pramenů - vydány i tiskem, jsou pohodlně přístupné každému z případných badatelů.

Zápis, jenž zajímá nás, stručně informuje o skutečnosti, že ke kostelu v nové osadě „Jablonecz“ byl na přání pana Alberta, generálního převora řádu křižovníků s červeným srdcem, tedy tzv. cyriaků, dosazen arcibiskupskými úřady na místo faráře bratr Šebestián ze stejného řádu. Zápis o zisku plebanie Šebestiánem, tímto historicky prvním známým obyvatelem Jablonce, není ročen konkrétně, ale z postavení v chronologické řadě jej lze datovat mezi 20. a 22. říjen 1356.

Jablonecký kostel patřil tehdy pod pražské arcibiskupství, boleslavské arcijáhenství, a v jeho rámci byl součástí turnovského děkanátu.

Ve středověku lokalita nikdy nedosáhla významu sídel vzniklých v úrodnějších místech království. První zmínkou, jež hodnotí zámožnost osady Jablonec, je zápis v tzv. Registrech papežských desátků (jde o soupis peněžitých dávek, které do Říma papeži odvádělo veškeré duchovenstvo pražské arcidiecéze, přičemž výše odvodu se lišila podle bohatosti místa, jímž klerik, v našem případě farář, disponoval). Pro Jablonec zápis pochází až z roku 1369 a místo je zde zapsáno jako „pauper“, to znamená „chudé“, a proto daň vůbec neplatící. Podobně uspěli výběrčí v Jablonci i v letech dalších.

Studium středověkých dějin Jablonce komplikuje skutečnost, že v písemných pramenech byly tehdy lokality označovány jen velmi nedokonale; jen málokdy tak lze určit naprosto bezpečně, o kterém z několika tehdejších historických sídlišť jménem „Jablonec“ právě pramen pojednává. Přesto lze doložit, že cyriaci vykonávali v Jablonci duchovní správu až do začátku husitských válek. Bratr Šebestián a (minimálně) jedenáct jeho nástupců v úřadu farářů, kteří v době předhusitské nastoupili svůj úřad tak daleko na severu Českého království a známe je jménem, jsou nejstaršími známými Jablonečany, protože jména žádných jiných obyvatel naší lokality v této době neznáme.

Se začátkem husitských válek (1419) Jablonec na padesát let z písemných pramenů mizí. Zda přežil neklidné válečné časy bez úhony, nevíme. Většina království se tehdy totiž vymkla kontrole katolické církevní správy a tento stav věrně zachycuje i dochování, resp. nedochování písemných pramenů.

Až za válek lužického Šestiměstí a jeho spojenců proti českému králi Jiřímu z Poděbrad se naše bydliště opět vynořuje z temnoty zapomnění. Dne 30. srpna 1469 měl být totiž mezi jinými lokalitami vypálen také Jablonec. Poté se Jablonec z pramenů opět vytrácí, a to na dalších bezmála sedmdesát let. Vše nasvědčuje tomu, že v tomto případě šlo o opravdový přeryv v kontinuitě osídlení, kdy původní české obyvatelstvo bylo v 16. století v další kolonizační vlně nahrazeno nově příchozím obyvatelstvem německým.

Ale to je již jiná kapitola jabloneckých dějin.

Mgr. Jan Kašpar, ředitel SOkA

Počátky Jablonce nad Nisou

fotogalerie

Titulní strana

první konfirmační knihy zachycující roky 1354-1362
 

Latinkou přepsaný zápis

z roku 1356 se zmínkou o faráři Šebestiánovi
 
 
Vytvořeno 4.1.2006 15:10:54 | přečteno 2765x | Petr Vitvar