Správní řízení

Navazujeme tímto na informace z minulého čísla Jabloneckého měsíčníku o tom, že od 1. ledna 2006 dochází k výrazným změnám ve správním řízení.

Současný, dnes platný zákon o správním řízení obsahuje základní pravidla (ideje), jejichž porušení znamená vadu řízení
Nový zákon účinný od 1. ledna 2006 počet těchto pravidel ještě rozšiřuje. Vedle dosavadní povinnosti dodržování zákonnosti, součinnosti, rychlosti rozhodování a důkladného zjišťování podkladů pro objektivní rozhodnutí, se do správního řízení dostávají nové zásady. Patří mezi ně například zásada zákazu zneužití správního uvážení, podle které je správní orgán při výkladů neurčitých pojmů a aplikaci zákona vázán gramatickým výkladem konkrétního ustanovení a záměrem zákonodárce. Rozhodujícím subjektem korigujícím meze správního uvážení je soud a jeho judikatura.

Novou zásadou je i ochrana dobré víry. Pokud osoba nabyla práva v dobré víře, správní úřad k tomu při svém rozhodování přihlédne. Veřejná správa je definována jako služba veřejnosti zahrnující povinnost úředníků chovat se k dotčeným osobám zdvořile, vycházet jim podle možností vstříc, poskytovat občanům přiměřené poučení o jejich právech a povinnostech a zejména s dostatečným předstihem je uvědomovat o úkonech, které orgán činí, je-li to třeba k hájení jejich práv.

Nově je pojata i zásada procesní ekonomie v řízení. Ta zahrnuje povinnost rozhodovat bez zbytečných průtahů, za které se považuje i doba, kdy v řízení nebyl učiněn úkon, přestože učiněn být měl. S touto novou zásadou souvisí ustanovení, podle kterého podklady pro rozhodnutí úřad od dotčených osob vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis. Nesmí tedy opatřovat důkazy, které jsou nadbytečné a neúčelné. Úplnou novinkou je povinnost správních orgánů získávat na žádost občana pro vedené řízení potřebné údaje z úředních evidencí, které úřad sám vede - např. registr obyvatel, registr vozidel. Je škoda, že tvůrci zákona nedomysleli a parlament neschválil stejný princip i pro jiné evidence, do kterých má městský úřad bezplatný přístup, jako např. katastr nemovitostí.

Některé novinky jsou i v oblasti subjektů správního procesu. Za zmínku stojí změna v oblasti námitek podjatosti (nezaujatosti) úředních osob, které rozhodují. Tady platí, že je třeba je uplatnit bezprostředně poté, co účastník tuto skutečnost zjistil. Pokud by si tuto námitku účastník „schovával“ až pro odvolací řízení, ač o ní věděl, správní orgán k takové námitce nepřihlíží.

Konkrétní řízení u konkrétního úřadu vždy vede tzv. oprávněná úřední osoba. Její jméno musí být uvedeno ve správním spise. Účastníkovi řízení musí být na požádání poskytnuta informace o jménu a příjmení úřední osoby, která jeho věc vyřizuje a o jejím zařazení ve struktuře úřadu.

O každé věci, o které se vede správní řízení, je povinností úřadu založit spis se samostatnou spisovou značkou. Spis musí obsahovat soupis všech jeho součástí včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Účastník řízení má právo do spisu a tedy i do soupisu nahlížet.

Zákon nově pojal i institut účastníků správního řízení. Ty zákon nově dělí na účastníky neopomenutelné, jejichž postavení co do rozsahu procesních práv je silnější. Vedle toho existují účastníci tzv. opomenutelní. Cílem je omezit někdy existující nedůvodné průtahy řízení, vzniklé chováním a jednáním některých účastníků.

Správní řízení klade nové požadavky nejen na úředníky, ale i na účastníky řízení. Zjednodušeně řečeno, kdo poskytuje správnímu orgánu potřebnou součinnost, odpovědně se připravuje na jednání a má zájem na pozitivním výsledku řízení, bude obsloužen rychle a kvalitně.

Příště o podstatných změnách v doručování správních písemností.

JUDr. Jiří Nesvadba
tajemník městského úřadu

Vytvořeno 30.9.2005 12:20:51 | přečteno 2717x | JUDr. Marek Řeháček