O sinicích na přehradě

Příští rok uplyne rovná stovka let ode dne, kdy byl položen základní kámen ke stavbě přehrady na Mšenském potoce. Došlo k tomu 5. září 1906 dopoledne, a jelikož se jednalo o okamžik slavnostní, psalo se o něm v regionálním tisku a byl dokonce zachycen na dobové pohlednici.

Mnoho však nechybělo, aby ke stavbě vůbec nedošlo. Když se v roce 1901 začalo jednat o přehrazení Mšenského potoka, zvedla se mohutná vlna odporu obyvatel starého Mšena. Proti stavbě vznášeli námitky hlavně vlastníci domků a pozemků, které se měly v budoucnu ocitnout na dně nádrže. Stížnosti směřovaly na nejrůznější vládní instituce a dokonce až k samotnému císaři. Leč protesty nenalezly pochopení úřadů ani u monarchy.

Z dnešního pohledu můžeme jistě říci, že naštěstí nebyly vyslyšeny. V současnosti naše přehrada představuje harmonický krajinný útvar vytvořený společnými silami přírody a člověka. Tato perla Jablonecka láká každoročně tisíce návštěvníků k vycházkám, rybolovu, koupání a sportu. V posledních letech však tíží příznivce přehrady cosi, o čem neměli dříve lidé potuchy. Tím strašákem - a nejen jablonecké přehrady - se staly sinice. Kde se najednou vzaly a co s nimi? K problematice se vyjadřují ing. J. Jaroušek, ředitel Povodí Labe a Mgr. P. Karásek, místostarosta.

O sinicích na přehradě a nejen o nich

Výskyt sinic ve vodní nádrži Mšeno pozorujeme již od r. 2001. V letech 2002 a 2003 ovlivnila přítomnost těchto organismů ve vodní nádrži průběh rekreační sezony natolik, že zde musel být v srpnu vyhlášen zákaz koupání.

V roce 2004 i v roce letošním byl na začátku vegetačního období zjištěn výrazný nárůst produkce sinic především rodu Anabaena. Je však velmi zajímavé, že jak v loňském, tak i v letošním roce je pozorován od druhé dekády měsíce srpna jejich výrazný ústup až prakticky vymizení. Průhlednost v hlavní nádrži dosáhla koncem letošního srpna 3,5 m, což bylo o 10 cm více než na vodním díle Souš a o 120 cm lepší než na VD Bedřichov.

Příčina tohoto jevu určitě souvisí s teplotou a množstvím vody. Je též nepochybné, že existuje souvislost s kvalitou vody v obou nádržích nad hlavní hrází a vliv na rozvoj sinic pod nimi.

Výskyt sinic způsobuje dostatek nutrientů, a to především fosforu. Doplňkově se mohou uplatňovat i změny ve světelných a tepelných poměrech a změny hydraulických a hydrologických poměrů v nádrži.

Povodí Labe s.p. provádí každý měsíc rozbory vody na všech přítocích do vodní nádrže. Bylo zjištěno, že trvale nejméně kvalitní voda z hlediska obsahu fosforu je přiváděna štolou z Loučné. Obsah fosforu na tomto přítoku je až pětkrát větší než na ostatních přítocích. Nabízí se tedy otázka, zda-li by nebylo vhodné tento přítok omezit na nejnižší možnou míru. Bohužel zbývající přítoky nejsou natolik vydatné, aby zaručily dostatek vody v nádrži. Za normálních klimatických podmínek by zde došlo k úbytku vody 2 až 3 cm denně. Kvalita vody v malém objemu nádrže by se výrazně zhoršila, nehledě na podmínky ke koupání a estetický pohled na polovypuštěnou přehradu.

V průběhu loňského i letošního roku jsme zaměřili pozornost především na prostřední nádrž. Ta nebyla od vzniku přehrady jako jediná nikdy čištěna. Bylo proto provedeno důkladné zmapování sedimentů z hlediska jejich mocnosti a obsahu fosforu. Na základě těchto znalostí provedeme v letošním roce částečné odtěžení nánosů v tomto úseku vodního díla.

Otázka jak do budoucna zamezit vzniku sinic souvisí též s minimalizací přísunu celkového fosforu v povodí Bílé Nisy. Zcela jednoznačně jsme proto přivítali vybudování kanalizační sítě ve východní části přehrady, které zásadním způsobem zamezilo přísunu potřebných živin pro sinice.

V Janově nad Nisou je sice vybudována čistírna odpadních vod, její využití je ale velmi malé. Proto je prioritní zaměřit se v této oblasti na vybudování kanalizační sítě a tím zamezit přísunu nekvalitních vod do jablonecké přehrady.

V případě, že by se budo­vala odpadní štola z VD Mšeno v rámci protipovodňových opatření, byla by ideální příležitost využít úplně vypuštěných nádrží a provést komplexní vyčištění v plném rozsahu.

Jabloneckou veřejnost problematika týkající se přehrady velmi zajímá. K častým dotazům patří otázka, zda na likvidaci sinic nepoužít chemických prostředků tak, jak to bylo letos provedeno na Máchově jezeře v Doksech. Použití těchto prostředků je však pouze jednorázovým a drahým řešením. Na Máchově jezeře to bylo uskutečněno, aby byla zachráněna rekreační sezóna. V podzimních měsících však bude voda vypuštěna a za 300 mil. Kč bude provedeno odtěžení nánosů.

Další, velmi často kladenou otázkou je, jak se jako správce nádrže stavíme k různým návrhům, co by se mělo či nemělo v okolí přehrady vybudovat. Nejsme příliš nadšeni z toho, že by se měly realizovat stavby, které by mohly být příčinou vzniku úrazů. Na mysli mám např. lávku, která by vedla k Tajvanu. Dle našeho názoru by zde docházelo k tomu, co se děje i přes zákaz na hlavní hrázi, a to ke skákání z lávky do vody. Vzhledem ke konfiguraci dna nemůže být pochyb o tom, že by zde mohlo dojít k úrazům. Po vybudování cyklostezky však účelnost lávky v této části přehrady ztratila víceméně smysl.

A co nám jako správcům vodního díla nesmírně vadí jsou sprejeři, kteří znehodnocují především vstup do štoly a dále také vandalové, kteří pravidelně ničí technická zařízení v okolí přehrady.

Ing. Jaroslav Jaroušek, ředitel Povodí Labe, závod Jablonec
Vytvořeno 30.9.2005 12:21:37 | přečteno 2774x | Petr Vitvar