Návštěva v knihovně

Městská knihovna v Jablonci nad Nisou sídlí v důstojné budově staré radnice a patří dnes k významným kulturně-vzdělávacím institucím našeho města. O začátcích i současnosti jabloneckého knihovnictví jsme si povídali s ředitelkou Mgr. Janou Niepelovou. Funkci zastává od r. 1990, pracuje tady ale mnohem déle; má tudíž o knihovně dokonalý přehled. Z rozhovoru vyplynula řada zajímavostí, o něž se s našimi čtenáři rádi podělíme.

Počátky půjčování knih spadají do období spolkových knihoven: knihy pro své členy měli turisté, turneři a dokonce i někteří obchodníci. Jablonecký knihkupec Franz Lutz provozoval ve třicátých letech minulého století kromě prodejny též knihovnu a nabízel 12 tisíc titulů. O založení první lidové knihovny se pokusil v roce 1884 odborný učitel a známý jablonecký kronikář Adolf Lilie, ta ale po deseti letech zase zanikla. Nejstarší jabloneckou půjčovnu knih otevřel „Německý průmyslový a muzejní spolek pro Jablonec n. N. a okolí“ již v roce 1866. První městskou knihovnou v Jablonci byla od roku 1923 knihovna německá. Až po jedenácti letech získala stabilní prostory ve staré radnici. Nabízelo se tady 30 tisíc svazků a v roce 1929 bylo zaznamenáno na 40 tisíc výpůjček. Knihovnu financovalo město a čtenáři v ní neplatili žádné výpůjčné.

Začátky české menšinové knihovny v našem městě sahají do roku 1920. Ta se ovšem musela spokojit s podstatně skromnějšími poměry. Zpočátku se pro ní našlo místo v české škole v Údolní ulici (dnes ul. 5. května), pak v ul. Ant. Chvojky a později získala prostory v jednom z domů na Dolním náměstí. Po záboru pohraničí se musela česká knihovna z Jablonce odstěhovat. Po návratu v létě r. 1945 jí byly přiděleny prostory po zrušené německé půjčovně a postupně byla přeměněna na Okresní lidovou knihovnu.

Důležitým mezníkem se stal rok 1996, kdy s pozvolným útlumem okresních úřadů převzalo naši knihovnu město. Dnes máme v Jablonci dobře fungující instituci s regionální působností, což znamená, že poskytuje služby nejen městu, ale i ostatním knihovnám Jablonecka.
Městská knihovna má čtyři pobočky, z toho dvě ve Mšeně a po jedné v Kokoníně a Na Šumavě. Metodicky pak řídí celou řadu knihoven obecních, které ale jsou majetkem obcí. Pracovnice pomáhají při nákupu knih, evidenci, balení i jejich rozvážce. Všechny služby včetně poboček zajišťuje 21 zaměstnanců. Regionální činnost (připadá na ni 2,5 pracovníka) je sice hrazena z prostředků státu, ale bez značné podpory města by se knihovna neobešla. Jestliže v roce 1996 přispívalo město na její chod částkou 2 mil. korun, pak v současnosti činí dotace již 6 milionů.

Paní ředitelky se dále ptám, kolika svazky knihovna nyní disponuje. Chvíli hledá požadované údaje a trochu si při tom stěžuje na chybějící sklady. Pak mi předkládá přesná čísla: vybrat si lze ze 125 tisíc knih a z více než 8 tisíc audiovizuálních dokumentů.

Výběrem nových titulů se zabývá komise složená z ředitelky, zástupců poboček, půjčoven, studovny a oddělení knižního fondu. Pro studovnu se vybírají materiály tak, aby bylo možné poskytovat základní informace z nejrůznějších vědních oborů. Prostory jsou ale nevelké, musí se proto nakupovat s rozvahou.

Jabloneckou knihovnu nyní využívá 4 360 čtenářů a z nich je asi třetina studentů. Potěšitelné je, že si knihy půjčuje též 1 100 dětí do 15 let věku. Celá nabídka je již několik let dostupná na internetových stránkách, takže stačí, když si zadáme jméno autora, titul nebo klíčové slovo a používaný program Lanius se již postará o vyhledání titulu. Roční poplatky pro dospělé činí 240 Kč, děti zaplatí o sto korun méně. Někomu se snad mohou zdát dost vysoké, ale z pohledu cen knih jsou jistě zanedbatelné.

Nyní se paní ředitelka chystá k odchodu na zasloužený odpočinek, ráda by však ještě pomáhala v některé z poboček. S přáním, aby za ní byl vybrán co nejlepší nástupce jsme se rozloučili.

Vytvořeno 30.5.2005 16:14:13 | přečteno 3816x | Otokar Simm