Když generace žijí společně I.

Čtení nejen pro seniory.

Mezigenerační neshody patří hned vedle manželských problémů k nejčastějším mezilidským sporům. Jen část jich však vyplývá z rozdílnosti povah. Jejich majitelé by se spolu nesnesli ani kdyby byli vrstevníci.

Hlavní roli v těchto vztazích hraje podle průzkumů předpojatost. Studenti odsuzují staršího profesora kvůli metodám výuky, chování i oblékání, ale stejné metody u pedagoga mladého jsou leckdy brány jako samozřejmé nebo i revoluční. Seniorská generace si zase stěžuje na nemožnost generace mladé, a hlasitě se pohoršuje nad chováním, které u statného čtyřicátníka nikoho nepřekvapí. Hlasitě hrající televize v bytě seniora, který špatně slyší, nás rozčiluje, ale stereotypní decibely moderní hudby z pokoje teenagera bereme s nadhledem jako průvodní zjev dospívání a s ním spojených projevů.

Někdy se setkáme s radikálním prohlášením - staří jsou špatní, mladí jsou špatní. Když se ale onoho radikála zeptáme, zda on sám udělal s jinou generací vícekrát špatnou zkušenost, dozvíme se, že vlastně ne, že se jedná o obecně známou pravdu. Averze vůči jiné generaci může pramenit i z neznalosti. Dnešní model vztahů je jiný než v minulosti. Generace žily často pohromadě a všichni měli větší možnost se vzájemné toleranci, sebeovládání, respektování určitých pravidel a fungování mezilidských vztahů učit „přímo za pochodu“. V současnosti tomu tak není. Mnoho mladých vyrůstá bez babiček a dědečků, mizí vícečlenné rodiny, často dáváme přednost kariéře, přibývá bezdětných manželství. Mladí nemají se starší generací žádné zkušenosti a jen přejímají hlásané názory, k mladým zase mají jiný vztah lidé, kteří mají v rodině „puberťáky“ než ti, kteří s nimi nežijí pohromadě.

Často na nás působí také špatné zkušenosti. V časopise Generace (vydává občanské sdružení Život 90) je uveden příklad mladého muže, který se netají svým špatným vztahem k seniorům. Ve škole onemocněl, dostal invalidní důchod, má stavy, kdy nesnáší pobyt mezi lidmi, problémy mu dělá cestování. Má sice průkaz ZTP, ale jelikož jeho postižení není vidět, již mnohokrát se mu stalo, že z místa pro zdravotně postižené jej nevybíravě „vystrnadil“ důchodce, který se hlasitě pohoršoval nad mladou generací, hulváty a povaleči, kteří sedí na místech pro invalidy. Pouze jednou jej senior slušně požádal, jestli by jej nepustil sednout.

Zdroj: časopis Generace č. 6/2004 z prosince 2004.

Vytvořeno 30.3.2005 11:11:56 | přečteno 2294x | Miloslava Loudová