Jsme připraveni na třetí věk?

Závěrečné čtení s trochou zamyšlení.

Štědrovečerní odpoledne na Petříně, obrázek se otevře v novém okněV průběhu loňského roku jsme postupně uveřejňovali sérii článků o přípravě na „třetí věk“. Na tyto články jsme zaznamenali poměrně velký ohlas z řad seniorů, kteří živě reagovali na jednotlivé popisované situace. Na základě těchto ohlasů jsme provedli též několik besed na téma „Domy pro seniory, způsob obsazování a bydlení“. S přímými účastníky jsme se shodli na tom, že pokoutně získávané informace od sousedů a známých nemusí být ty nejpřesnější a vždy je nejlépe se informovat na místech pro danou problematiku kompetentních.

Setkali jsme se i s připomínkou, zda město dělá málo nebo dost pro seniory. Ze získaných ohlasů je ale zřejmé, že tento pohled je a bude vždy individuální. Každý občan má možnost získat informace o množství finančních prostředků, které město vynaložilo na péči o seniory. Tato čísla však nemusí být vždy vypovídající. Mnohdy je důležitější celkový přístup a ohleduplnost, hodně záleží na dobré informovanosti a postoji nejen úřadů, ale i dalších subjektů k seniorské problematice.

Naše zkušenosti na tomto poli jsou převážně dobré. Při pořádání akcí pro seniory nám velmi vychází vstříc např. ČSAD, zejména jeho řidiči, kteří se chovají velmi ohleduplně a vstřícně. Zaměstnanci restauračních zařízení, ve kterých se pořádají společné akce, jsou ochotní a mají pochopení pro potřeby starších lidí. Díky řediteli Městské sportovní haly se mohli senioři seznámit s jejím provozem. Ředitelka Muzea skla a bižuterie umožnila šedesátičlenné skupině z Klubů důchodců prohlídku nově opraveného muzea zdarma a všichni zaměstnanci se nám ochotně věnovali. Dobré zkušenosti máme s Městským divadlem, školy a mateřské školky se pravidelně účastní seniorských akcí a připravují pro ně program, velmi dobře funguje spolupráce s Dětským domovem.

Jistě jsme se všichni setkali i s opačným přístupem a ne všechny zkušenosti jsou jen dobré. Je ale taky pravda - a na tom jsme se shodli s velkou skupinou seniorů - že vina je leckdy na obou stranách. Ne vždy je dobře formulovaný požadavek, ne vždy je volen vhodný přístup, ne všechno se dá udělat a ne všechno, co si přeje jednotlivec, má význam pro všechny. Leckterý problém vůbec nesouvisí s věkem, ale chyba je ve způsobu komunikace.

Koncem každého roku si většinou dáváme předsevzetí do roku nového. Proč by nemohlo být o tom, že v tomto roce každý den dáme někomu krásný dárek - ÚSMĚV. Nestojí nic a přináší mnoho. Obohacuje toho, kdo jej přijímá bez toho, že by ochuzoval toho, kdo jej dává. Nikdo z nás není tak bohatý, aby se bez něho obešel a nikdo není tak chudý, aby jej nemohl darovat. Nikdo tak nepotřebuje úsměv jako ten, kdo ho nemá pro druhé.

Vytvořeno 28.1.2005 8:14:14 | přečteno 2178x | Miloslava Loudová