Jsme připraveni na třetí věk? VI. část

Evropská sociální charta proklamuje právo starších občanů na důstojný život ve vlastním bytě tak dlouho, dokud je to možné a dokud si to sami přejí. To je sice krásné, ale každý z nás pro to musí něco udělat a to nejlépe předem, tedy včas.

Týden seniorů - ilustrační obrázek, obrázek se otevře v novém okněPředevším musíme myslet na to, jak si zachováme co nedéle možnost samostatného života ve vlastním bytě, tedy zachování soběstačnosti. Ve vyšším věku je totiž třeba zařídit domácnost tak, abychom sami sebe neohrožovali. Pokud jsme mladí, není problém vyskočit na židli, podat si něco ze skříně pod stropem, pověsit záclony a opět seskočit dolů. Později pozorujeme, že již nevyskakujeme a neseskakujeme, ale opatrně slézáme a ještě později bychom udělali nelépe, kdybychom se těchto akrobatických kousků vzdali.

Věci se snažíme ukládat do takové výšky, kam bez problémů dosáhneme a práce, které vyžadují výstupy a sestupy nejen ze židle, ale například do sklepa nebo na půdu přenecháme jiným. Pokud už něco takového dělat musíme, dělejme to tehdy, kdy nejsme v bytě sami. To není ztráta soběstačnosti, ale potřebná opatrnost a prozíravost. Nejenže péče o člověka upoutaného na lůžko je daleko náročnější, ale bolest způsobená úrazem, lékařské úkony s tím spojené a dlouhá rehabilitace není pro nás nic příjemného. Stejně tak je zapotřebí si uvědomit, že v určitém věku nebudeme schopni vyběhnout schody s plným kbelíkem uhlí a že naše oblíbená hluboká vana se pro nás může stát zdrojem úrazu.

odd. soc. služeb a zdrav.

Vytvořeno 1.10.2004 10:46:56 | přečteno 2293x | Petr Vitvar