Jsme dostatečně připraveni na třetí věk? (2. část)

Komu svěříme právo přístupu k penězům a cennostem?

SeniořiV životě se každý z nás můžeme dostat do situace, kdy sami nejsme schopni zařídit si své záležitosti, vyzvednout peníze z banky, provést platby apod. S vyšším věkem, kdy přibývá zdravotních problémů a osaměle žijících lidí, se tento problém stává stále naléhavějším. Takový člověk může být hůře pohyblivý, může onemocnět nebo musí nečekaně nastoupit do nemocnice. V případě starší manželské dvojice se může zhoršit zdravotní stav toho, který se stará o určité záležitosti, manželé mohou společně cestovat a stát se účastníky havárie.

Pro tyto případy je nutno hledat vhodnou osobu, která by vyzvedla peníze nebo provedla nutné finanční operace. Na tuto situaci je zapotřebí se připravit. V dobře fungujících rodinnách, kde vládne vzájemná důvěra, se tento problém řeší přirozenou cestou. Děti nebo jiní blízcí vědí, kam ukládáte peníze a cennosti a co je třeba zařídit. Vždy je lepší mít zajištěno zasílání důchodu na běžný účet a sjednány trvalé platební příkazy například na inkaso.

Ne všude však tyto dobré vztahy vládnou. Šťastný je ten, kdo si pěstoval celý život kontakty s lidmi, má dlouholetého spolehlivého přítele nebo souseda, se kterým si vzájemně svěřují klíče od bytu, zalévají kytičky a vzájemně si pomáhají. Náhodní známí, které znáte třeba z parku, kde společně venčíte pejska, nebývají ti praví.

Největší nebezpečí nám hrozí od důvěryhodně působících lidí, které příliš neznáme. Zkušený kriminalista nám řekne, že právě ti, kteří se nám vlichocují se zlým úmyslem, dokáží sehrát dojem upřímného a přátelského vztahu. Vždyť právě na tom je založena řada podvodů.

Pokud opravdu nemáme nikoho, komu bychom mohli věřit, je lépe se obrátit na organizaci, která zajištuje například pečovatelské služby, zodpovídá za své zaměstnance a má je prověřené.

Spolehlivého člověka bychom si měli zvolit i k případnému vypravení pohřbu. Jedná se o nákladnou záležitost a ne každý k tomu má dostatek prostředků. Výsledek pozůstalo-stního řízení, a tím i přístup k financím, bývá zpravidla až za několik měsíců, a proto pokud chceme, aby se o nás někdo důstojně postaral, je třeba mu to usnadnit. To ale neznamená, že bychom měli neuváženě rozdávat svůj majetek předčasně. Na druhé straně není třeba neustále předhazovat, co po nás jednou kdo zdědí. Takové chování může vzbuzovat trapné pocity u obou stran a moudrý člověk ví, že tím nic nezíská. Takže všeho s mírou.

odd. soc. služeb a zdravotnictví MěÚ

Vytvořeno 6.4.2004 11:42:11 | přečteno 2555x | Petr Vitvar