Rozvoj centra Jablonce - ano či ne?

Nové, v posledních týdnech tolik diskutované představy o možném rozvoji centra města, vznikly po dokončení rekonstrukce ulice 5. května. Celá stavba stála celkem 170 mil. Kč, kromě zlepšení dopravní situace měla vytvořit významné investiční příležitosti, jejich nabídka však byla omezena pouze na pozemky v bezprostředním okolí této ulice. Rozšířené území pro budoucí rozvoj centra je znázorněno v přiložené situaci.

Cíle rozšíření jsou následující:
  1. Terminál, obrázek se otevře v novém okněUmožnění vzniku nové, architektonicky hodnotné zástavby v prostoru dnešního autobusového nádraží a jeho okolí v návaznosti na prodlouženou ulici Lipanskou na jedno z ramen okružní křižovatky Mostecká. Navázání této části na Městskou památkovou zónu, areál Výstaviště a Muzea. Jiné takové plochy pro tento účel v centru města nejsou.
  2. Vytvoření ploch pro parkové úpravy a začlenění vodního toku Nisy (odkrytí koryta, nové nábřeží) v tomto prostoru.
  3. Částečným zklidněním dopravy vytvořit atraktivnější podmínky pro polyfunkční zástavbu (v přízemí obchody, v nadzemních podlažích administrativa, byty) v těsné blízkosti ulice 5. května.
  4. Vytvořit nové klidné plochy pro bytovou výstavbu v oblasti ulic Horská, Lesní, Raisova, Lovecká. Cílovým stavem je rozhodně odklonění průjezdné dopravy na jižní obchvat Jablonce. Oživení centra nejpřirozenějším způsobem lidé zde bydlí.
  5. Vybudování nového přestupního terminálu MHD, ČSAD i kolejové dopravy (v budoucnu Regiotram dle varianty A1 zpracované studie) v areálu u Remize. Vhodné architektonické začlenění historických budov v tomto areálu. Umístění terminálu v centru města při zachování docházkových vzdáleností. Začlenění kolejové dopravy do centra, jedná se o jeho jižní vymezení.
  6. Vytvoření podmínek pro rozvoj spodních úseků dalších ulic V Aleji, Revoluční, Dlouhé, Kokonínské (opravy objektů, komunikační přičlenění k centru).
  7. Zhodnocení úvodní značné investice do rekonstrukce ulice
  8. 5. května, maximální využití zde vybudovaných inženýrských sítí, jejich finančně nepříliš náročné prodloužení do nových lokalit.

Z uvedených cílů je vidět, že otázka Regiotramu je v tomto území střípkem v do sebe zapadající mozaice, nejsou preferovány jednostranné pohledy. Z hlediska hromadné dopravy výše uvedené řešení umožní průjezd pro spoje meziměstského charakteru, zahuštění sítě zastávek pak i dosažitelnost centra i dalších částí města pro pěší i pro přestupující na autobusy. Uvedená témata budou dále posouzena a rozpracována v zadané Urbanistické studii širšího centra.

Mgr. Petr Karásek, místostarosta

Další ohlasy na rozšířené centrum v souvislosti s Regiotramem

Ing. arch. V. Hron: Nové umístění dopravního terminálu v kontaktu s centrálním prostorem města mezi Pražskou ulicí a železniční tratí pokládám za zajímavý nápad. Ke kvalifikovanému rozhodování o jeho reálnosti by mělo být doloženo prověření dopadů záměru na urbanistickou koncepci rozvoje města dle územního plánu a širších souvislostí.

Ing. L. Jakoubek (ředitel Odboru stavebního a ŽP): Zcela optimální se jeví varianta využívající stávající trasu kolejiště ČD se zhuštěním zastávek odpovídajícím požadavkům propojení města s touto dopravou. Pro charakter města i jeho geografické uspořádání považuji za nevhodné nahušťovat centrum města režimem kolejové dopravy a nároky na případné stavební úpravy zatěžovat Městskou památkovou zónu (MPZ).

Ing. H. Luštická (Národní památkový ústav): Při průchodu ve var. B prochází trasa ulicí Budovatelů, přes původní historické centrum města okolo kostela sv. Anny, ulicí Soukennou, přes Dolní náměstí (zde nutná demolice nárožního domu čp. 399 z roku 1885) a Lipanskou ulicí do prostoru stávajícího autobusového nádraží a odtud se vrací na železnici. Vzhledem k demolici uvedeného nárožního domu a tím i rozbití celého Dolního náměstí je tato varianta z hlediska zájmů památkové péče zásadně nepřijatelná. Maximálně nežádoucí je rovněž vnesení cizorodého prvku, kterým Regiotram je (nelze zde hledat podobnost s bývalou elektrodráhou) do historického prostředí. Dá se předpokládat i negativní vliv na statiku stávající historické zástavby.

Ing. Z. Nýdrle (projektant dopravních staveb): Vybudováním terminálu v prostoru Remize lze řešit přímý přestup mezi MHD, ČSAD a Regiotramem. Poloha tratě ČD je ve srovnatelné docházkové vzdálenosti. Dopravní řešení tohoto terminálu je v daném prostoru technicky možné.

Ing. J. Jaroušek (ředitel Povodí Labe, závod Jablonec): Z pohledu Povodí Labe je Regiotram nekonzultovaný záměr, dělá se to bez nás. Ve variantě B se přitom trasa vrací z autobusového nádraží na koleje podél Nisy. Nikdy bychom nesouhlasili s řešením, které by vedlo ke zhoršení odtokových poměrů, které by nerespektovalo ochranné pásmo vodního toku.

J. Douděra (technický náměstek Krajské správy silnic LK): Logické je vést trať Regiotramu v trase stávajících kolejí ČD. Regiotram nemůže přejíždět Bulvár, je to pořád průjezdní trasa. Umístění tratě do silnice I. třídy v úseku Liberecká Budovatelů je rovněž nepřípustné. Prioritní dopravní stavbou pro Jablonec je jednoznačně silniční jižní obchvat města. Nemůžeme připustit, aby Jablonec byl ucpán tranzitní dopravou.

R. Vítek (občan Jablonce): Bydlím v Budovatelů 6, vedle Merkuru. Představa, že nám pod okny a pak úzkou ulicí Soukennou do náměstí jezdí vlaky, je zcela nepřijatelná hustota provozu, hluk, bezpečnost dětí a všech chodců, troleje na fasádách starých domů.

Regiotram nebo Regiovlak?

Co to vlastně je? Je to tramvaj? Ne tak docela. Je to vlak? Ne tak docela. Je to vlastně jakýsi hybrid. Snad je to dopravní prostředek, který vyplní určitý segment hromadné dopravy. Nejsem odborník na dopravu a jen zvažuji fakta, která mám k dispozici. Mám nedůvěru k věcem, které se tváří univerzálně. Znáte ty zázračné přístroje, co řežou, pilují, zatloukají atd. Nahradí jednoúčelové nástroje? Nenahradí, je to východisko z nouze, protože žádnou činnost nedělají dokonale. Jako občan požaduji vlaky čisté, nemající intervaly jako sobí spřežení a jezdí na čas. Požaduji tramvaj, která není lochneskou co do kvality jízdy a chromým koněm co do rychlosti. Je-li to Regiotram, tak jsem pro.

Teď další problém. Kolik to bude stát, i když o peníze jde vždy až první řadě. Náklady jsou opravdu značné. Celkové 15 miliard 180 milionů Kč. Na uvedení železniční trati do normového stavu 3 miliardy 240 milionů. Minimálně čtvrtinu by hradilo město. Kolik bude jízdné a jaká bude návratnost a komu?

Dle mého názoru Regiotram nevyřeší městskou dopravu a neřeší přepravu nákladu, proto nevytlačí ani autobusy ani nákladní auta. Neřeší ani tranzit nákladní dopravy. To by musel řešit obchvat. Kolik vytlačí osobních aut, to bude dáno cenou za jízdné a kvalitou přepravy. Následné změny, které doprava vnese do města, budou řešeny v dalších studiích a projektech. Další kroky jsou na Regiotramu, změny zákonů a drážních předpisů, nákup nebo konstrukce vozidel potřebných pro provoz a snad i další. Další je jak pro chytrou horákyni. Regiotram do města může, ale nemůže, trasa je známá i neznámá, vozidlo je i není. Toky peněz, to je moc i na nejchytřejší horákyni. Tak nevím, jestli na trati roku 2007 neuvidím místo Regiotramu Marfušu nebo Babu Jagu.

Václav Vostřák, občan Jablonce n. N.

Vytvořeno 7.4.2004 13:27:23 | přečteno 3054x | Petr Vitvar