Většinu lidí střední generace napadne v této souvislosti dovětek „a jeho parta“, neboli titul známé povídky Arkadije Gajdara z roku 1940. Tak o tu v této chvíli skutečně nejde. TIMUR je zkratkou názvu „Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj“. Jde o občanské sdružení, jehož posláním je podporovat udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v České republice prostřednictvím zavádění místních indikátorů. Tolik oficiální definice.
Slovo indikátor pochází z latinského indico a znamená odhalit, zveřejnit, ukázat. V praxi indikátor ukazuje, jak se určitý vybraný jev vyvíjí, jak daný systém funguje a kterou cestu zvolit k řešení problémů. Tyto indikátory sestavují a navrhují jak experti tak veřejnost.
Sdružení TIMUR používá soubor společných indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Sem patří spokojenost občanů se společenstvím, příspěvek ke globálním klimatickým změnám, mobilita i přeprava cestujících, dostupnost veřejných parků, služeb atd. Hodnotí se veřejná prostranství, zastávky MHD, praktičtí lékaři, obchody, školy i separovaný odpad, kvalita ovzduší, cesty dětí do a ze školy, nezaměstnanost, zatížení prostředí hlukem, udržitelné využívání území a ekologická stopa.
Indikátory tedy máme, ale co si s nimi nyní počneme? Například v Hradci Králové, který se do iniciativy zapojil v roce 2003 jako jedno z prvních měst v ČR, odpověděla většina lidí na otázku spokojenosti občanů s místním společenstvím, že spokojena je. Výzkum se prováděl prostřednictvím dotazníku a zúčastnilo se ho 1000 osob. Výsledek ukázal, že Královéhradečtí byli nejspokojenější z devíti měst tehdy zapojených do sledování v rámci TIMURu. A tak byla probrána i další témata. Výzkum se opakoval po dvou letech a město získalo obrázek o tom, ve které oblasti se lepší nebo horší, či zda zůstává stav nezměněn. Na základě těchto poznatků bylo pak možné aktualizovat strategický plán, vytvořit si žebříček priorit například v plánovaných akcích. Nikdy není dostatek financí na všechny, a proto se upřednostní ty, které se jeví z hlediska veřejnosti jako nejpotřebnější.
Vhodně zvolenými indikátory (tedy dotazy), lze pak hodnotit kvalitu života ve městě nebo fungování veřejné správy.
Zapojení veřejnosti do tvorby strategií a indikátorů neznamená, že by občané přidělovali úkoly „své“ veřejné správě. Naopak. Znamená to, že se občané aktivně zapojí do správy vlastního města, stanou se partnerem radnice a převezmou na sebe díl odpovědnosti za změny, jež se ve městě budou dít. Ale také mohou tímto způsobem vhodně přispět k tomu, aby se přednostně řešily problémy, které opravdu trápí město a jeho obyvatele, důležité z pohledu většiny a ne z nadhledu úřadu. Vhodnou komunikací, získáváním informací, výměnou zkušeností a vysvětlováním lze předejít chybám i nedorozuměním.
Začátkem této komunikace je dotazníkový výzkum, který prováděli v listopadu školení tazatelé. Ti měli za úkol sesbírat dostatek informací pro vytvoření obrázku o životě v Jablonci.
Při zářijové volbě tématu roku si Jablonečané určili, že je teď nejvíce tíží nezaměstnanost, soužití s jinými etniky a oživení středu města.
(fr)