Lukáš Pleticha

Představujeme zatupitele města

Kde vznikl váš hluboký zájem o historii, je někdo z rodiny historik? Zajímáte se o minulost všeobecně nebo jen o tu jabloneckou, v níž hledáte takříkajíc své kořeny?

Kořeny tady v kraji nemám. Předci byli buď zemědělci, nebo inženýři. Stejně jako většina dnešních Jablonečáků jsme poválečné naplaveniny. Děda sem jako školák jezdil před válkou na „handl“ - o prázdninách se učil němčinu. Líbilo se mu tady. Když byly po válce nové možnosti v pohraničí, věděl, kam jít. Jsem představitel druhé poválečné generace. A je přeci zajímavé znát historii „rodné rokle“ a okolí. Tradují a opisují se různé polopravdy a klišé, ale málokdo bádal v původních pramenech. Skutečnost byla složitější a zajímavější.

Nedávno byl v Lukášově učiněn významný historický objev - dělostřelecké šance. O zapsání mezi památná místa usilujete. Proč by se dle vašeho mínění měli lidé zabývat historií svého regionu?

Historie není pro řadu lidí až tak důležitá. Koho ale zajímá, ten si k ní cestu najde. Důležitější pro život je finanční gramotnost, matematika, přírodní vědy a jazyky. Historie by měla bavit a pak může být užitečná. Pro cestovní ruch, turistiku a tím i zaměstnanost. Lidé jsou zvídaví a rádi poznají i něco zajímavého z okolí. A co se týká Lukášova - budu spokojený, až šance budou prohlášeny památkou a podaří se je zachovat vedle připravované nové silnice.

Jste typ badatele?

Badatel - to asi ano. Rád nacházím souvislosti. Je lepší vědět podle jakých pravidel a jak se svět koulí a koulel, než věřit a pak tápat a narážet.

Čím jste chtěl v životě jednou být?

Archeologem, varhaníkem a popelářem. Archeologa jsem zamítnul, když jsem si to jednou vyzkoušel. V horku, v dešti, prachu, blátě, hlavou dolů ve výkopu a k tomu spousty střepů na třídění. Z varhanictví sešlo dřív - jednou před Vánocemi učitelka klavíru vzkázala domů, že to vzdává, „páč“ mám volšový prsty . A popelář - to se mi skoro splnilo. Dnes zastupuji město v Severočeských komunálních službách. Tedy ve společnosti, která v Jablonci popelaří.

Jste ekonom a právník. Proč jste zvolil kariéru politika?

Nebyl jsem spokojený s přístupem k řešení veřejných věcí našimi předchůdci a netolerancí k jiným názorům. Podpořil jsem Jindru Berounského. Jsme si v mnoha názorech velmi blízcí. A to trvá. Angažoval jsem se ve věcech veřejných, abych se pokusil některé změnit. Přinejmenším přístup vedení města k lidem. My se s nimi setkáváme, nebojíme se diskutovat ani o kontroverzních tématech. Snažíme se o drobná zlepšení každodenního života pro každého, ne pouze pro úzkou vrstvu sportovců a fanoušků. Teď mohu říci, že o změnu jsme se alespoň pokusili. Jak úspěšně, to nám za rok ukáží voliči. Lepší, než sedět u piva a kvákat, jak je všechno špatně a nedělat nic.

Myslíte si, že pro politika je výhodou vaše mládí nebo je lepší nejprve nasbírat životní zkušenosti?

V politice jsou i mladší. Důležitější je, kdy člověka začne veřejný život oslovovat a kdy najde odvahu a chuť něco změnit. Důvody ale mohou být různé. Někdo se do ní dá kvůli nějakému veřejnému problému, jiný aby byl blíže u zdroje informací, další chce získat výhodu v podnikání nebo být u rozdělování veřejných peněz. Věk tedy nehraje až takovou roli. Ale jisté zkušenosti ze života jsou určitě výhodou.

Jsou léta strávená v kanceláři místostarosty dobrou zkušeností? Budete někdy usilovat o uplatnění v jednom ze svých vystudovaných oborů nebo jste se v roli politika našel.

Zkušenost to je, ale politika se nedá úplně plánovat. Platí zde „všeho do času“ či „každý chvilku tahá pilku“. A tak to má být. Patent na rozum nikdo nemá. Oba obory jsou dobrou průpravou pro uplatnění v politice. Obzvláště u financí a majetku. To že se mám k čemu vrátit, to mi dává svobodu názoru i slova. Nebojím se dne, kdy předám klíče od radnice některému mému nástupci.

Jaké vlastnosti by politik měl mít? Kterých se na naší politické scéně nedostává?

Odpovědnosti! Čílí mne časté postoje kolegů politiků a musím říct napříč spektrem: „zastupitelstvo rozhodlo“, „rada rozhodla“. To ne! Za hlasováním jsou vždy konkrétní lidé, kteří zvedli ruku. Když hlasují, nesou i odpovědnost. A k té se mají hlásit, ne se schovávat!

(fr)

Vytvořeno 30.11.2009 16:34:27 | přečteno 2630x | Petr Vitvar
load