Městské muzeum jabloneckého Řemeslného spolku bylo otevřeno 25. března 1904 a patronát nad ním převzal muzejní výbor spolku. Jeho předseda - učitel Karl R. Fischer - se později stal jabloneckým starostou. Muzeum tehdy sídlilo v budově dívčí obecné a měšťanské školy, zvané dle fasády Zelená. Expozice se nacházela ve dvou přízemních místnostech.

Sbírky muzea byly rozděleny do tří oddělení: etnografického, průmyslového a vlastivědného. A protože se neustále rozrůstaly, přestaly po čase prostory stačit. Muzeum však obdrželo od města renovovaný dům s pozemkem ve Školní ulici 9 (dnes Generála Mrázka). Slavnostní otevření nové expozice se konalo 29. října 1911.

Ve spodní části muzejního pozemku, tvořícího roh dnešních ulic Gen. Mrázka a Máchovy, byla založena botanická zahrada. Jejími donátory byli exportér Emil Zimmer, spolumajitel firmy Zimmer & Schmidt, a známý jablonecký velkozahradník Robert Matuschek. Zahrada byla uspořádána dle plánu vyhotoveného ke 14. lednu 1923.

Tvořily ji hlavně ukázky domácího rostlinného světa. Oddělení jizerské a krkonošské flóry bylo umístěno na nově založené skalce, jinou část tvořil soubor léčivých i jedovatých bylin. Bahenní rostliny obklopovaly uměle založenou vodní nádrž. Kromě toho se zde nacházely i různé umělecké a historické plastiky a sochy. Při stavbě nové radnice sem byla přemístěna např. „Alegorie průmyslu“, jež byla součástí rušené kašny, i smírčí kříž z roku 1666, který dnes stojí u kostela svaté Anny. Nový ráz pak dostala botanická zahrada úpravou v roce 1933.

Muzeum i botanická zahrada přečkaly bez větší úhony druhou světovou válku. V nesnadné situaci po válce ale péče o zahradu upadla.

Dne 17. října 1945 se na Místní správní komisi v Jablonci n. N. obrací dopisem Národní správa firmy Zimmer & Schmidt. Bývalý majitel firmy prosí, aby se město ujalo botanické zahrady a zajistilo vzácné rostliny před zimními mrazy a postaralo se o následnou péči, na kterou on už nemá peníze. Až 18. 1. 1946 odpovídá školský referát správní komise: „Potřebné pracovní síly zapůjčí na požádání zdejší stavební úřad, který již svého času provedl zabezpečovací práce před letošní zimou.“

V roce 1946 bylo muzeum opět otevřeno a jeho správcem se stal profesor Řehák z Turnova. Ten se obrací na MNV dne 2. 11. 1946 s prosbou o opravu vrat do zahrady, která umožňují vstup nevhodným osobám (v dopisu nazvaných „přistěhovalci“), jež zde rvou velké množství různých květin a ničí popínavou vinnou révu. „Na zákrok dozorce se po delším holedbání se a po projevu despektu jich, konečně ze zahrady vzdálili.“

Otevřením nového jabloneckého muzea, shodou okolností v budově bývalé exportní firmy Zimmer & Schmidt, upadl celý prostor do zapomnění a likvidace zvolna pokračovala. V polovině 70. let zde byla postavena budova Telekomu a rozsáhlé zemní práce zdevastovaly celý prostor až k bývalému hotelu Praha.

S použitím materiálů J. Kobra.
Václav Vostřák