Eva Tesařová tvořila pro potěšení lidí

Mezi osobnosti oceněné pamětní medailí za přínos kulturnímu rozvoji Jablonce nad Nisou byla společně s několika dalšími výtvarníky vybrána i keramička Eva Tesařová. Patří k umělcům, kteří dokázali srozumitelnou, sdělnou tvorbou oslovit širokou veřejnost a získat si její trvalou přízeň.

Eva Tesařová se narodila v roce 1928 v Bystřici nad Pernštejnem a mládí prožila v Brně. V roce 1946 byla přijata na Školu umění ve Zlíně, kde pod uměleckým vedením sochaře Jana Kavana a dalších pedagogů vystudovala obor keramika.

V padesátých letech minulého století se přestěhovala do Desné v Jizerských horách a začala pracovat v místní porcelánce. Její ideály z dob studií se zde ale nenaplnily, musela pracovat v dělnických profesích, aniž by mohla uplatnit své výtvarné vzdělání.

Od začátku šedesátých let žila Eva Tesařová v Jablonci nad Nisou. V roce 1965 zde obdržela první veřejnou zakázku pro mezinárodní výstavu skla a bižuterie a zároveň začala tvořit užitkovou a dekorační keramiku. Podařilo se jí získat vlastní ateliér a od roku 1968 se mohla věnovat výtvarné práci jako svobodnému povolání. V roce 1970 se konala její první samostatná výstava v prostorách semilského muzea.

Děvčátka (1997), Eva Tesařová, foto: J. Kovanic, obrázek se otevře v novém okněEva Tesařová je veřejnosti dobře známa jako autorka užité, dekorativní a především figurální keramiky. Mnohé její práce najdeme ve veřejných prostorách - u jablonecké nemocnice nebo v areálu základní školy Na Šumavě.

V průběhu let dospěla k nezaměnitelnému uměleckému rukopisu. Svá díla vytvářela z hrubé šamotové hlíny, využívala její struktury a přirozené jemné barevnosti, kterou citlivě doplňovala tlumenou škálou dalších barev. Základem její práce byl hrnčířský kruh. Přes tvarově úsporné vyjadřování nezapřela ve své figurální tvorbě sochařské školení.

Svět Evy Tesařové byl především světem žen a dívek, rodin a dětí. Sestával se ze zdánlivě obyčejných námětů, které jakoby splývaly s každodenním životem většiny lidí. Nikdy nehledala něco výjimečného nebo neobvyklého, něco, čím by se za každou cenu odlišila od ostatních výtvarníků. A právě díky tomu se stala její tvorba osobitou a jedinečnou. Byla upřímná a pravdivá, založená na vnitřním prožitku.

Vlídná tvář Evy Tesařové, která v roce 2004 zemřela, zůstává stále v našich vzpomínkách. Její tvorba nás dosud obklopuje a mnohým přináší znovu a znovu opravdové potěšení a vyvolává pocit radosti při pohledu na její přívětivá díla.

(js)

Vytvořeno 30.11.2009 16:45:33 | přečteno 3773x | Petr Vitvar