Také romské Vánoce probíhají v duchu křesťanských tradic, neboť většina Romů jsou křesťané, nejčastěji katolíci. Romové v minulosti přejímali v místě obvyklé náboženství, tedy křesťanství. Na Slovensku měli sice širší možnost volby, žili tam protestanti, pravoslavní…, ale katolická okázalost bohoslužeb nejvíce vyhovovala jejich naturelu. Konečně až dodnes mají hlavní události v životě Romů vazby na církevní tradice.

Také u Romů je hlavním svátkem Štědrý večer - Vilija. Na Štědrý den se celé romské rodiny vydávají do kostela na mši. Na rozdíl od majority, kde má Štědrý večer spíš intimní charakter v rodinném kruhu, Romové slaví Vánoce sice též v kruhu rodiny, avšak rodiny mnohem větší a otevřenější. Hlavní součástí oslavy je večeře. Důraz je kladen zejména na hojnost potravin a pití. Musí být dostatek masa, sladkého pečiva a dortů, chybět nesmějí ani likéry a pivo. Tradiční cikánská kuchyně je především masová. Patří k ní hlavně goja (bramborami nebo mletým masem plněná střívka), silná hovězí polévka s guzy (velké knedlíčky z kuřecích jater, mouky, vajíček atd.) a domácími haluškami, holubky (zelné listy plněné mletým masem) a různá dušená a pečená vepřová masa. Jako sladký zákusek nesmí chybět šinga (záviny z kynutého těsta plněné tvarohem, mákem i kakaem) a bobaľky (malé tvarohem, mákem či povidly plněné buchtičky z lineckého těsta). Ani Romové nezůstávají bez radosti z dárků. Mají je připraveny hlavně pro své děti. Přesto většina romských rodin nepřevzala zvyk obdarovávat své nejbližší kupou všeho možného.

Hlavně na Slovensku bývalo zvykem, že Romové chodili „vinšovat po gadžech". Pro Romy to bývala především vítaná možnost, jak si jednou za čas zpestřit jídelníček. Pro vesničany ale mívala návštěva romských koledníků až pověrečný obsah. Když „cigáni" nepřišli, nevěstilo to nic dobrého.

Není divu, že si Romové tradici koledování přinesli i do Jablonce. Dle pamětníků chodili koledovat hlavně po činžovních domech ve středu města, jenže tady nebyli zdaleka tak vítaní. Lidé tuto tradici neznali a měli se před koledníky spíš na pozoru. A navíc tu byly i nové ideové směry počátku padesátých let. Na koledu se pohlíželo jako na druh podomní žebroty, kterou bylo potřeba vymýtit. Byl to náboženský přežitek... Nejlépe kdyby po vzoru SSSR začal chodit místo Ježíška Děd Maroz!

Romové však stále udržují tradici se na Boží hod vánoční (zvaný Aver džives) v širších rodinách navštěvovat, vinšovat a odpouštět si a vyjadřovat si úctu. Žádná taková slavnostní návštěva se neobešla bez hudby. Návštěvníci si s sebou přinášeli své nástroje, zejména housle a tahací harmoniku. Bylo ctí každé rodiny, všechny hosty řádně pohostit.

A tak na závěr jednouchý vinš v romštině: „Vinčinav tumenge bachtali Karačoňa a andro Nevo berš 2009 tumenge vinčinav but bacht the sastipen. (Vinšuji vám šťastné prožití vánočních svátků a do nového roku 2009 vám přeji hodně štěstí a zdraví.)

Lukáš Pleticha a Anna Cínová