Každý z nás na radnici obdrží občas nějaký dopis. Také já je dostávám a dělím je na dvě hromádky. Ta první obsahuje listy, které dokáží potěšit a dodají chuť do práce, ale ta je menší. O to více si takových dopisů vážím.

Ve druhé kupce jsou ta psaní, na něž se, upřímně řečeno, moc netěším. Ve většině případů totiž platí, že sedne-li si už někdo v dnešní uspěchané době ke stolu a začne psát dopis „někomu tam nahoře , znamená to, že jej něco rozčílilo, že není spokojen, že prožívá pocit křivdy a potřebuje někomu pořádně vynadat. Takové dopisy se nečtou dobře, ale jsou důležité. Umožňují totiž kontakt s každodenním děním ve městě, které může být skryté za událostmi, jež považujeme za nejdůležitější.

Na dopisy s věcným obsahem je možné zareagovat a sjednat nápravu. Lidské příběhy a problémy v nich jsou ale často komplikované a přijít s radou či pomocí nebývá snadné. Vyžaduje to hodně soustředění i času a toho se nám dostává stále méně. Často též nebývá lehké odlišit notorické stěžovatele, pro něž jsou stížnosti koníčkem, či grafomany píšící stále a o všem, od lidí, jež jsou opravdu v nesnázích, cítí se být opuštění a bezmocní, a proto hledají pomoc.

Není žádným tajemstvím, že nejhezčí psaníčka posílají děti. Jejich čas právě přichází, protože se začínají psát vánoční dopisy Ježíškovi. Děti slibují, jak se polepší ve škole, jak budou hodné a pracovité a těší se, že Ježíšek jim za to splní jejich přání.

Bylo by hezké, kdyby jeden takový dopis mohly děti poslat Ježíškovi i za naše město a jeho obyvatele. Jablonec by určitě leccos potřeboval. Třeba dopravní odlehčení, upravené okolí přehrady, obnovené domy včetně radnice, čisté ulice a také hezké parky.

Na dětství je pěkné to, že věříte, že je tu svět pro vás, aby vám plnil vaše přání. A když jste dospělí, tak pochopíte, že jste to naopak vy, kdo může plnit dětská přání. Je na vás postarat se, aby byl svět příjemným místem k životu. Možná bychom mohli poprosit Ježíška, aby lidé žijící v našem městě byli spokojení a usměvaví, aby se k sobě pěkně chovali a radovali se z maličkostí. Aby ctili starší spoluobčany, ochraňovali slabé a bezbranné, vážili si přírody a pečovali o životní prostředí. Můžeme Ježíškovi napsat spolu s dětmi, ale na rozdíl od nich víme, že tahle přání si musíme splnit my sami. A tak je to spravedlivé.

Milí Jablonečané, přeji vám krásné Vánoce a celý příští rok 2008!

Petr Vobořil
místostarosta města