Ves patrně existovala již v době předhusitské a v roce 1469 snad byla vypálena. Nejstarší zmínka o Rýnovicích ale pochází až z roku 1559. Badatelé ji objevili v účetní knize libereckého panství, v níž je zmiňován název Reynowitz. Urbář z roku 1560 zde uváděl 18 sedláků a dva domkáře. V roce 1584 se tu nacházel církevní statek přináležející ke jmenovanému panství.

Již roku 1615 je doložen zdejší evangelický kostel. Po zničení obce Švédy r. 1643 byl v letech 1697 - 98 postaven stavitelem Marcem Antoniem Canevallem nový kamenný kostel, který byl rok na to vysvěcen. V roce 1764 se kostel stal pobočkou farního okresu Vratislavice a roku 1852 následovalo jeho povýšení na farnost. Už v roce 1680 působil při místním kostele i učitel. Vlastní dvoutřídku si zde však mohli postavit až v letech 1867 - 68. Prvním kantorem se stal Rudolf Neumann.

Změna správního systému v roce 1850 znamenala pro Rýnovice sloučení s Lukášovem a tato nově vzniklá obec byla začleněna do okresu Jablonec. Až po 47 letech (1897) se Rýnovice na delší dobu osamostatnily. Další významnou změnu přinesl Rýnovicím počátek nového století, kdy bylo dokončeno tramvajové propojení s Jabloncem, Janovem a Rychnovem. Tramvaje sem začaly jezdit 7. února 1900 a 5. září zde byl zahájen i nákladní provoz z Brandlu. Tratě se spojovaly před bývalou poštou a později hospodou na Ostrém rohu.

Důležitým zdrojem pracovních příležitostí bývala zdejší sklárna Karla Riedela ml., ve které se vyrábělo především sklo pro skleněné čočky. Řadu pracovních míst dále nabízela pila, mlýny, přádelna ovčí vlny, barvírna a bělírna, pracovala tady i velká brusírna skla Ernsta Schmiedela. V sedmi (!) místních cihelnách se pálily cihly, pro které tu bylo dostatek kvalitní suroviny. Běžné bylo pochopitelně i drobné zemědělství.

Novodobá historie Rýnovic je spojena s národním podnikem LIAZ (Liberecké automobilové závody). Nacházel se v prostorách bývalého závodu FAB (Feinapparate-Bau), známého běžně jako „Zeiss-Werke . Areál vybudovali Němci v roce 1938 pro účely válečné výroby. Výrobu později převzal podnik Elektropraga. Dnes tvoří objekty a pozemky bývalého LIAZu jabloneckou průmyslovou zónu s více podniky a věznicí.

Roku 1962 byly Rýnovice a Lukášov sloučeny s Jabloncem, když již předtím spadaly obě obce dva roky pod Mšeno. V 80. letech zde bylo postaveno rozlehlé sídliště, což způsobilo značný příliv nových obyvatel. V současnosti mají Rýnovice 2195 obyvatel, kteří žijí v 287 domech. Pro srovnání lze uvést, že v roce 1910 žilo v Rýnovicích 1149 lidí, z nichž pouhých 10 bylo Čechů.

Rýnovice současnosti jsou společně se Mšenem nejrychleji se rozvíjející částí našeho města, díky čemuž mění podstatně i svůj vzhled. Nové výrobní provozy i velkoprodejny patří k novodobému trendu proměny Jablonce nad Nisou.

Václav Vostřák