Vánoce u našich přátel

Budyšín, Marčana, Ronse, Zwickau

Budyšínské vánoční trhy

Historie konání Budyšínského vánočního trhu je velmi stará. Již v roce 1384 propůjčil český král Václav IV. městu Budissin právo konání masných trhů. Od svatého Michala do Vánoc směli místní řezníci každou sobotu prodávat své výrobky. Z této výsady se po staletích vyvinuly trhy v dnešním stylu.

„Bautzener Weihnachtsmarkt“ - srbsky „Budyske hodowne wiki“ se letos budou konat od 1. do 23. prosince v prostoru náměstí Hauptmarkt. Reichenstrasse a Kornmarkt. Na osmdesát obchodníků zde bude nabízet široký sortiment gastronomických produktů, lidových řemesel, místních sklářských výrobků, hraček atd.

Program začíná 1. 12. příjezdem krále Václava a zapálením světel na vánočním stromu. Příští den se objeví srbský Ježíšek se svými pomocníky a nadělí malé dárky dětem. Dne 3. 12. nakrojí primátor Christian Schramm spolu s pekařským mistrem čtyřmetrovou štolu, čímž trhy oficiálně zahájí. Další program je bohatý, hraje se divadlo, zpívá. Trhy ukončí Pozou­nový chór od sv. Petra a sv. Michaela. Trhy se konají denně od 10 do 19 hodin.

Marčana - vánoční zvyky na Istrii

Dříve

24. prosinec - Štědrý den. Několik dní před Štědrým dnem obešel kněz s ministranty domy a požehnal je. Na Štědrý den hospodyně vydrhly kamenné podlahy, ohniště, vápnem vybílily zdi zčernalé od kouře. Muži měli za povinnost najít a porazit nejsilnější strom, dotáhnout ho potahem domů, zapálit oheň na ohništi, dát na něj kmen a nechat ho hořet až do druhého dne, kdy začaly vánoční svátky.

Matky a babičky celý den připravovaly postní jídlo - placky z kynutého těsta servírované se slanými sardinkami opečenými na olivovém oleji a s vařenou treskou. Chudší rodiny měly jídlo bez tresky a místo ní chutnou po­lévku s cizrnou (druh luštěniny).

Po postní večeři zdobili borovičku bonbony zabalenými do lesklých papírků, preclíky, ořechy aj. Poté si všichni oblékli sváteční šaty a šli na půlnoční mši. Po návratu ze mše se těšili na lahůdku zvanou „fritule“ - ky­nuté těsto zadělávané rakijí s drobně nakrájenými suchými fíky, rozinkami a jablky. Jakmile těsto vykynulo, lžící se nabíraly kousky a smažily se v oleji. Ještě teplé se pocukrovaly a jedly.

Na Vánoce - 25. prosince obdarovávaly matky své děti suchými fíky, ořechy, mandlemi a kdoulemi. Vánoční oběd sestával z dobré slepičí polévky a pečeného masa. Na závěr byly zase „fritule“. Po obědě odcházeli lidé na vánoční mši a vzájemně si přáli hezké Vánoce. Na 26. prosince se lidé navštěvovali a večer šli na taneční zábavu.

A dnes

V dnešní době se některé zvyky zachovávají - jako třeba zdobení boroviček na Štědrý den, výroba betlému pod stromek, půlnoční a vánoční mše. Na vesnicích se po domě rozsypává sláma, tam, kde ještě mají otevřené ohniště, pálí na něm dubové poleno - to je zvykem právě jen na Štědrý den. Večer se všude po domě zapálí svíčky a zpívají se nejoblíbenější vá­noční písničky. K večeři se jí treska a ryba ulovená ten den, pije se víno a pro zdraví domácí rakije.

Ráno po Štědrém dni nacházejí děti pod stromečkem dárky a k obědu se připravuje zelí s masem nějakého domácího zvířete. K večeři jsou široké nudle, zvané „fuži“.

Noel, obrázek se otevře v novém okněVánoce v Ronse

Vánoce v Belgii nemají zvláštní tradice, ale přesto se slaví po celé zemi. Během Vánoc se ve městech objevují - po­dobně jako u nás - vysoké vánoční stromy ozdobené světly. Ronse má tradičně svůj vánoční strom na Velkém náměstí před radnicí. Před několika lety mělo Ronse dokonce největší strom ze všech vlámských měst.

Stejně tak se zdobí ulice města, před obchody se pokládají červené koberce a v městském rozhlasu znějí vánoční písně a koledy. Na náměstí se pořádají vánoční trhy a koncerty. Podle samotných obyvatel Ronse je ale škoda, že již několik let nemohli prožít bílé Vánoce se sněhem. Být sněhu, byl by obrázek Vánoc dokonalý…

Vlastní svátek se v Belgii většinou slaví 24. prosince večer, a to doma, v kruhu rodiny a milovaných osob. Důležitým okamžikem bývá slavnostní večeře a rozdávání dárků, které če­kají pod ozdobeným vánočním stromem. Na rozdíl od českých Vánoc, nemají ty belgické žádné vysloveně tradiční jídlo. Velmi typický je však dezert, který se ve Vlámštině jmenuje „kerststronk“, v překladu něco jako „vánoční kmen“ či „polínko“ (viz obrázek). Vypadá trochu jako naše česká roláda, avšak tahle je netradičně zdobená. Kromě krému se na vánočním kmenu objevují postavičky skřítků, marcipánové listí i houby. O půlnoci se pořádají v kostelech vánoční mše a slaví se narození Krista.

Vánoční trhy, obrázek se otevře v novém okněVánoce v okolí Zwickau

V německém předhůří Krušných hor - v kraji kolem našeho partnerského města Zwickau - považují lidé dobu vánoční se všemi přípravami a tajemnostmi za nejhezčí období roku. Svá­teční čas začíná prvním adventem a končí až 6. ledna na Tři krále. Také ve Zwickau mají svoje vánoční trhy, které se konají na Hlavním náměstí a v okolních uličkách v týdnu před prvním adventem.

Střed města a výlohy jsou slavnostně vyzdobeny. Doma se stavějí betlémy a pyramidy, z půdy se přinášeji různé dřevěné figurky, obloukové svícny a jiné ozdoby a staví se do oken a na stolky. Mezi postavičkami najdeme krušnohorské horníky, louskáčky nebo kouřící mužíčky (vkládají do nich „františky“). Nastává čas vzájemných návštěv.

Svícnům a lampičkám se tady říká „Schwibbogen“. Jsou to obloukové stojany, které symbolizují ústí hornické štoly a touhu krušnohorských horníků po světle. Někdejší havíři totiž nespatřili, zejména ke konci roku, po mnoho týdnů denní světlo, neboť do práce i domů chodili za tmy.

Ve městě vystupují na malém jevišti hudební a pěvecké skupiny. V sobotu před třetím adventem se zde pořádá tra­diční hornický průvod, který končí společným zpíváním u gotického Dómu sv. Marie, nejvýznamnější sakrální stavby Zwickau.

Štědrý večer, a hlavně první vánoční svátek, hrají důležitou úlohu v rodinách a v jejich tradicích. Navštěvují se mše a připravuje se vánoční jídlo. Vánoční štola smí být nakrojena nejdříve na Štědrý večer po bohoslužbě nebo až příští den. Významnou roli hraje také tzv. „Neinerlaa“ - devět různých druhů pokrmů, které mají v následujícím čase přinést štěstí a požehnání.

-os-

Vytvořeno 1.12.2006 11:53:40 | přečteno 4282x | Petr Vitvar